MINISTŘI V ZAPOMNĚNÍ: Největší úspěch? Nepřijaté zákony, říká exministr Kalvoda

V letech 1992 až 1996 byl Jan Kalvoda místopředsedou vlády a později také ministrem spravedlnosti. Za svůj největší úspěch z té doby ale paradoxně nepovažuje některý z přijatých zákonů: „Za největší úspěch považuji zákony, které přijaty nebyly – například návrh daňových zákonů z roku 1993, které měly mít zpětnou účinnost. Něco tak příšerného za stovky let ústavního života rozumných států nikdo ani neviděl, natož aby to někdo předložil.“

Klaus a jeho poddaní

Zítra vám v seriálu Ministři v zapomnění přiblížíme bývalou ministryni spravedlnosti Danielu Kovářovou. Opět krátce po čtvrt na jedenáct.

S premiérem Václavem Klausem vycházel Jan Kalvoda korektně, i když si musel chvíli zvykat na jeho způsob vládnutí. V tom se jejich představy lišily. „Těžší osud s ním zakoušeli jeho straničtí kolegové, vlastně jeho poddaní. Bylo někdy velmi zajímavé pozorovat, jakým způsobem jsou umravňováni tehdy mediálně nenapadnutelným a velmi silným předsedou jejich vlastní strany,“ říká Kalvoda. Z vládních kolegů ho pojilo přátelství snad jen s Josefem Luxem, předsedou KDU-ČSL. Dnes na to vzpomíná s pobavením, protože paradoxně s nikým jiným si neuštědřil tolik politických faulů a podrazů, jako právě s ním.

Rozjetou politickou kariéru Jana Kalvody uťala v prosinci 1996 aféra s akademickými tituly. Na rozdíl od některých jiných poslanců měl Jan Kalvoda řádně vystudovanou právnickou fakultu, jenže ji nezakončil rigorózními zkouškami. Titul JUDr. tedy užíval neoprávněně, a proto odstoupil. Ani po letech nevidí jiné východisko. „Já jsem prostě usoudil, že v případě, který se leckomu zdál banální, a se ztrátou důvěryhodnosti tohoto typu prostě nemohu pokračovat.“

Josef Lux|foto: KDU-ČSL

Konec v ODA a současnost

Následně skončil i jako předseda Občanské demokratické aliance, která na předchozí úspěšné období nedokázala navázat. Podle jeho názoru ODA skončila proto, že nešla dostatečně za svou věcí. Po odchodu z politiky se Jan Kalvoda vrátil k advokacii. Zastupoval například Yektu Uzunoglu zatčeného Berdychovým gangem nebo společnost Diag Human ve sporu se státem o zmařenou zakázku na obchod s krevní plazmou. V tom, že coby bývalý ministr spravedlnosti často zastupuje své klienty ve sporech se státem, žádný střet zájmů nevidí.

A co si Jan Kalvoda myslí o současné politické scéně? „To nejhorší. Svět je v pohybu a já mám svíravý pocit, že doba klidu a míru ve světě skončila. A česká politika je strašlivě nezúčastněná, orientovaná na vnitropartajní rvačky. Vůči migrační krizi jsme slyšeli jen kníkavé odmítání kvót. – Česká politika není politika, je to jen rvačka o pozice do dalších voleb ve vnitrostranických strukturách,“ uzavírá bývalý místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Jan Kalvoda.

Očima Marie Bastlové

Jan Kalvoda|foto: Jan Rosenauer

Analytička Českého rozhlasu Marie Bastlová připomíná zásluhy Jana Kalvody na podobě ústavy. Přispěl několika zásadními myšlenkami – například prosazoval dvoukomorový parlament. Jeho dalším velkým tématem byl třeba vznik krajů.

Aféra, která způsobila jeho odchod z politiky, byla z dnešního pohledu banální, protože někteří politici ustáli i větší skandály. „Byl to zvláštní moment v české politice, protože mnozí jeho kolegové spekulovali, že v pozadí jeho rezignace mohly být i jiné důvody. Zhruba rok před rezignací velmi ostře kritizoval BIS za to, že údajně sleduje vysoké ústavní činitele, takže některé teorie dokonce hovořily o tom, jestli to spolu nesouvisí,“ připomíná Bastlová.