Když vyhrabete sekerku ze středověku, můžete s ní normálně pracovat, chválí řemeslníky z dřívějška tesař Karel Klouda

OBSAHUJE FOTOGALERII! Dílna tesaře památkáře Karla Kloudy v Pístově u Jihlavy je obestavěna dřevěnými výrobky, nábytkem, cedulemi a konstrukcemi budoucích staveb. Vnitřní stěny jsou obloženy obrovskou sbírkou tesařského nářadí, na němž je znát, že se s nimi pracovalo, že mají leccos za sebou. Pracovat se dřevem na památkách se naučil v rožnovském skanzenu a postupně se doučoval dalším dovednostem.

Naučit se musel znát pracovní postupy, jaké se používaly za doby baroka, renesance, i gotiky. „Co jsem já stihnul za jeden život, by u sousedů v Německu řemeslníci nestihli ani ve třech generacích,“ směje se. „Měli jsme štěstí, že za minulého režimu se u nás na památkách příliš nepracovalo, a všechno se postupně opravovalo za posledních sedmadvacet let.“

Odborná literatura však stále chybí. Detailní kresby historické architektury a pracovních postupů, jaké se na nich používaly, popisy a rozdělení nástrojů a práce s nimi, to všechno sepsal a vydal vlastním nákladem. „Od roku 1956 u nás nevznikla žádná takto podrobná učebnice našeho řemesla,“ dodává.

Historikům z Muzea Vysočiny pomáhá Karel Klouda při nálezech nářadí určit, k čemu jaký nástroj sloužil a ze které je doby. Podle něj naši předkové dokonale ovládali každé řemeslo. „Kdybyste dneska zahrabala sekerku do země a vyhrabala ji za pět set let, tak tam z ní nic nezbude. Ale tady tyto stačí vyčistit, nabrousit a nasadit a můžete pracovat.“

Po celoživotní práci dostal od ministerstva ocenění

K letošním šedesátinám dostal řemeslník od ministerstva kultury nominaci na ocenění Nositel tradice lidových řemesel. Nejen za všechny opravené památky, které má na svém kontě, k ocenění, které letos dostal, přispěla i jeho publikační činnost. „Ještě to musí schválit senát, ale mám z toho radost,“ říká řemeslník s úsměvem. „Pracujeme stejnými postupy, jako naši předkové, používáme stejné nářadí. Vyhýbáme se moderním materiálům, vší té chemii, co nemá žádnou životnost.“

Všechny krovy i střechy jihlavských historických domů a kostelů nesou stopu jeho rukou. Dnes už by ale do výšek nešel, hodlá si práce ubírat, dělat na menších zakázkách a trochu i odpočívat. O případné nástupce se nebojí. Sám vychoval řadu mladých řemeslníků. „Z toho je takových pět na velmi slušné úrovni, řekl bych, že to jsou dneska špičkoví řemeslníci. Radost mám z bývalého učedníka Břetislava Kociána, ten to dělá přesně tak, jak by se to dělat mělo a začínají po něm být opravené nádherné stavby,“ uzavírá Karel Klouda.

autor: dak
Spustit audio