V hlavě Stinga. Vědci zkoumali, jak mozky nadaných lidí pracují se zvukem

V čem jsou mozky známých umělců tak unikátní, že dokážou vymyslet hudbu, kterou milují miliony lidí po celém světě? To se rozhodli zjistit vědci z McGillovy univerzity v kanadském Montrealu. Jednou ze slavných hlav, které vědci zkoumají, je mozek hudebníka Stinga, dnes sólisty, dříve frontmana skupiny The Police.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Sting (2009)

Sting (2009) | Foto: Wikimedia Commons, David Shankbone

Z toho, jak neurony nadaných umělců pracují s hudbou, chtějí vědci zjistit podrobnější informace o tom, jak obecně mozek pracuje.

Vědci například zjistili, že Sting dokáže nad hudbou přemýšlet mnohem detailněji než běžný posluchač. A také že mu jako podobné připadají skladby, které jinak zní úplně odlišně.

Pro představu, z písní, puštěných při vyšetření, jeho neurony jako nejvíce podobné vyhodnotily skladby Girl od Beatles a tango Libertango od skladatele Astora Piazolly. Přitom se jedná o skladby dvou různých žánrů, navíc se zcela odlišným rytmem. Jak tedy mohly Stingovi připadat podobné?

Přehrát

00:00 / 00:00

Posuďte sami, zda vám skladby od Beatles a Astora Piazolly přijdou podobné.

Obě skladby jsou v mollové tónině a mají podobné melodické prvky. Mozku umělce podle výzkumu stačí relativně málo indicií, aby začal hledat souvislosti mezi jinak zdánlivě rozdílnými skladbami.

Třeba u dalších skladeb stačilo neuronům ve Stingově mozku k vyhodnocení podobnosti to, že ač byly úplně jiných stylů, měly třeba podobný rytmus a podobné akordy.

To, že mozek, který je v nějakém směru nadaný, dokáže v tom směru pracovat takhle detailně, je důležité zjištění, protože to vědcům umožňuje pochopit, jak mozek pracuje jako celek.

Potvrzuje to i jeden z výzkumníků, neurovědec Robert Zatorre z McGillovy univerzity.

„Sledujeme, jak fungují mozky trénovaných hudebníků. Důvod, proč to děláme, je ten, že hudba představuje jeden z nejsložitějších a nejvíce komplexních způsobů myšlení. Zahrnuje slyšení a poslech, motorickou činnost k produkci zvuku. Zahrnuje i paměť, emoce a vzrušení,“ vysvětluje Zatorre.

Vědci k výzkumu používají počítačovou tomografii. Sting měl při vyšetření na tomografu několik úkolů. Mimo jiné poslouchat hudbu, zpívat si nějakou píseň v hlavě a také zkusit složit novou skladbu.

Odborníci přitom pozorovali, které oblasti mozku jsou v těchto činnostech aktivní a jak komunikují s ostatními částmi nervového systému. Kromě studia mozku šlo také o vyzkoušení této metody.

Vědci by v budoucnu chtěli zkoumat i třeba spisovatele nebo malíře a pochopit, jak funguje umělecká kreativita. Ta je totiž z vědeckého hlediska zatím docela neuchopitelná.

Zazvonil telefon a ozval se Sting

Výzkum vlivu hudby probíhá na McGillově univerzitě už několik let. V loňském roce zkoumali vědci opět pomocí tomografu dobrovolníky, kteří v tomografu hráli na cello. Aby se tam i s nástrojem vešli, museli pro tuto příležitost vyrobit zcela nový druh cella, které se skládalo jen z průsvitného hmatníku, plastových strun a speciálního smyčce.

Ještě předtím neurologové zkoumali obecně vliv poslechu hudby na mozek. Napsali o tom i úspěšnou knihu Tvůj mozek při hudbě.

Tu četl i Sting a sám se ozval vědcům, jestli si nemůže prohlédnout jejich laboratoře. A když byl na prohlídce, odborníci se ho zeptali, jestli se taky nechce zúčastnit výzkumu, a on řekl, že ano.

Ondřej Novák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme