V televizi Labutí jezero, v ulicích tanky. Před 25 lety spustil komunistický puč rozpad SSSR
Před 25 lety se konzervativní křídlo Komunistické strany Sovětského svazu pokusilo převzít moc v zemi. Tři dny a tři noci hájily desítky tisíc lidí v Moskvě Bílý dům - nejen sídlo Nejvyššího sovětu, ale také symbol demokratických změn. Pokus o puč nakonec ztroskotal a v jeho důsledku se Sovětský svaz rozpadl.
Už od rána 19. srpna 1991 měli občané tehdejšího Sovětského svazu pocit, že se v zemi děje cosi převratného a možná i nebezpečného. Sovětský člověk to poznal okamžitě - státní televize a rozhlas zařadily do vysílání balet Labutí jezero, což byl signál, že největší stát světa prožívá těžké až osudové chvíle.
Zvláště zmatení byli obyvatelé venkova, vzpomíná Moskvan Dmitrij: „Léto jsme trávili s babičkou na vesnici. Babička odjela k bratrovi do okresního města a já jsem si zapnul televizi. Na obou dvou kanálech bylo Labutí jezero. To mě moc nebavilo, tak jsem vylezl na strom trhat švestky.“
Na venkově lidé ještě několik dní nevěděli, co se v Moskvě vlastně stalo.
Před 25 lety se v tehdejším Sovětském svazu odehrál dramatický pokus o státní převrat. Jak to tehdy v srpnu 1991 bylo shrnul zpravodaj ČRo v Moskvě Martin Dorazín
„Po několika dnech pro z Moskvy přijela máma a slyšel jsem, jak strýčkovi, přesvědčenému komunistovi, říká: Teď budeme žít v jiné zemi. Strýc se zeptal: Copak se někam stěhujete? Máma odpověděla: Sovětský svaz už přece neexistuje, komunistický režim je minulostí a teď žijeme prostě v Rusku,“ uvádí Dmitrij a pokračuje:
„Oni v provincii vůbec nic nevěděli. První zprávu o tom, co se stalo, přivezla máma z Moskvy. Pracovala tehdy na ministerstvu na Kalininské třídě, nedaleko od Bílého domu. To ona venkovanům pověděla o tancích a o tom, že lidé kolem Bílého domu hlídkují dnem i nocí. Tak to bylo v roce 1991.“
První den srpnového puče nejen na venkově, ale ani v Moskvě nikdo nevěděl, co se děje. Všichni s napětím čekali, až se ozve znělka hlavní zpravodajské relace prvního kanálu, pořadu Vremja.
Puč třesoucích se rukou
Moderátoři Věra Šebeková a Jevgenij Kočergin přečetli dekret sovětského viceprezidenta Gennadije Janajeva, který oznámil, že zdravotní stav prezidenta Michaila Gorbačova není dobrý, a proto se Janajev ujímá role hlavy státu.
Gennadij Janajev společně s několika dalšími pučisty pod tlakem zejména západních médií uspořádali v budově ministerstva zahraničí tiskovou konferenci.
„Sovětský svaz se ocitl na pokraji hluboké krize. Její další vývoj může nejen zpochybnit orientaci na reformy, ale může vést i k vážným otřesům v mezinárodním životě. Není pro vás žádným tajemstvím, že prudký pokles výroby, který zatím alternativní zdroje v průmyslu a zemědělství nedokázaly kompenzovat, vytvářejí reálnou hrozbu další existenci a rozvoji národů Sovětského svazu,“ prohlásil Janajev.
Při čtení tohoto textu se mu chvěly ruce. Média proto téměř okamžitě nazvala srpnové události pučem třesoucích se rukou. Nervózní viceprezident ale svůj projev dočetl do konce:
„V zemi vznikla nekontrolovatelná situace. Je tu několik mocenských center. To samozřejmě nemůže nevyvolat masovou nespokojenost obyvatelstva. Hrozí dezintegrace země, rozpad jednotného ekonomického prostoru, jednotné obrany a zahraniční politiky. Normální život je v těchto podmínkách nemožný.“
Janajev pak oznámil vznik Státního výboru pro výjimečný stav, který se prohlásil nejvyšším orgánem Sovětského svazu.
Tehdejší ruský prezident Boris Jelcin okamžitě označil vznik výboru a všechna jeho rozhodnutí za neústavní a zločinná. Před budovou Bílého domu vylezl na tank a oznámil, že veškerou moc v Rusku přebírá on.
Desetitisíce Rusů pak tři dny a tři noci chránily Jelcina a Bílý dům. Armáda se postupně přidala na jejich stranu a 22. srpna pučisté svůj boj vzdali. Tanec umírající labutě v televizi byl také umíráčkem Sovětského svazu.
