Islámský radikál se u soudu v Haagu přiznal k ničení památek v Timbuktu, hrozí mu 30 let
U mezinárodního trestního tribunálu v nizozemském Haagu dnes začal proces s džihádistou obviněným z ničení kulturního dědictví v Mali. Islámský radikál Ahmad Mahdí Faki je prvním podezřelým, který se dostal před mezinárodní tribunál kvůli obvinění z válečného zločinu ničení náboženských a historických památek. Mahdí se u soudu k úmyslnému ničení památek v Timbuktu přiznal. Hrozí mu 30 let vězení.
Mezinárodní trestní tribunál Ahmada Mahdího Fakiho obvinil z páchání válečných zločinů, kterých se měl dopustit, když v létě roku 2012 vedl útoky s cílem zlikvidovat devět hrobek světců a také mešitu ve starobylém severomalijském městě Timbukto, které je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Hrobky muslimských světců slouží jako poutní místa pro súfické muslimy, tedy jakousi mystickou odnož islámu. Jsou to hrobky učenců a svatých mužů, kteří ve městě žili ve středověku a na začátku novověku. Uctívání kohokoli jiného než Boha je ale podle radikálů jako je Ahmad Mahdí Faki v rozporu s jejich extrémním pojetím islámu.
V mešitě nechal Faki zničit dveře, které podle legend měly zůstat zavřené až do konce světa. Kromě toho se také pokoušel ničit historické rukopisy, které na místech byly. Několik cenných starověkých písemností nechal spálit. Z celkového počtu zhruba 400 tisíc, Ahmad Mahdí Faki zlikvidoval čtyři tisíce. Drtivou většinu se podařilo dostat do bezpečí.
„Lituji, že musím říct, že všechno, co jsem dosud slyšel, je pravda a popisuje to skutečnost,“ řekl dnes po přečtení obžaloby Ahmad Mahdí Faki.
Timbuktu bylo od 14. století důležitým obchodním centrem a na přelomu 15. a 16. století bylo centrem vzdělanosti. Na tamní univerzitě byly desetitisíce studentů (skoro dvakrát tolik, než kolik má město dnes obyvatel).
Faki patří ke skupině napojené na Al-Káidu
Ahmad Mahdí Faki, známý také pod přezdívkou Abú Turáb, pochází ze severního Mali a je etnický Tuareg, tedy příslušník berberského kmene, který žije na Sahaře na území hned několika států - převážně Alžírska, Mali a Nigeru, v menší míře pak i v Libyi a Burkině Faso, Maroku a Tunisku.
Byl členem povstalecké skupiny Ansar Dine, která je propojená se severoafrickou odnoží teroristické organizace Al-Káida. Jsou to Tuaregové, kteří chtějí v Mali zavést striktní pojetí islámského práva šaría. Skupina původně vznikla během berberského povstání za nezávislost v 90. letech. Během roku 2012 tito radikálové spojili s Al-Káidou v islámském Maghrebu (která si dnes říká hnutí al-Murábitůn) a ovládli severní polovinu Mali.
Ahmad Mahdí Faki stál v čele rady, která měla na území ovládaném povstalci dohlížet na dodržování striktních morálních pravidel nařízených islamisty.
V Mali působí i česká vojenská mise
V létě roku 2012 se berberští povstalci spojili s radikály ze západoafrické Al-Káidy a vyzbrojení byli mimo jiné z Libye. Během rychlé ofenzivy se jim podařilo ovládnout celou severní polovinu Mali a postupovali až na hlavní město Bamako. Malijské armádě se je podařilo zastavit až poté, co své vojáky do země poslala Francie.
Během roku 2013 pak Francouzi spolu s malijskou armádou (a také vojáky okolních států) radikály vytlačili zpět do pouště a osvobodili i Timbuktu. Právě tam ale džihádisté během okupace prakticky zadusili tamní bohatý kulturní život. A jejich útoky v omezené míře hrozí stále.
Ahmad Mahdí Faki tehdy utekl do Nigeru, tamní úřady ho ale zadržely poté a vydaly poté, co na něj mezinárodní trestní soud vydal zatykač.
#AlMahdi reconnait sa culpabilité pour le crime de destruction de bâtiments historiques et consacrés à la religion pic.twitter.com/BQ0xvEoTAw
— Int'l Criminal Court (@IntlCrimCourt) 22. srpna 2016
Mali se s útoky džihádistů potýká stále, při největším teroristickém útoku radikálové v hotelu v hlavním městě Bamaku zadrželi až 170 rukojmí a zabili 20 lidí.
V zemi mimo jiné působí i česká vojenská mise. Asi čtyřicet Čechů tam pomáhá s výcvikem tamní armády a policie a chrání velitelství mezinárodní mise. Mimo jiné v březnu se jim úspěšně podařilo odrazit útok radikálů na velitelství.
V poslední době zaznívaly hlasy, že by měl haagský tribunál soudit i zločiny spáchané takzvaným Islámským státem ve starověké Palmýře. To ale Mezinárodní trestní soud nemůže, protože Sýrie není jeho členskou zemí.
