Palestinci na Izraelem okupovaných územích se bojí o své příbytky, demolicí přibývá
Demolice palestinských domů izraelskou armádou dosahují rekordních čísel. Podle izraelské neziskové organizace Becelem zmizelo jen za letošek z povrchu 188 domů. Všechny se nacházely v takzvané zóně C, která tvoří zhruba 60 procent okupovaných palestinských území. Oblast plně kontroluje izraelská armáda. Úřady tvrdí, že stržené domy vznikly bez stavebního povolení. Podle izraelského listu Haaretz však mnozí poslanci Knesetu žádají urychlení demolic s cílem vypudit Palestince ze zóny C úplně.
V bytelnějším stanu sedí starší palestinští muži a diskutují o životě. Všichni jsou z rozvětvené rodiny Nawádža, která má tady ve vesničce Súsíja asi 350 členů.
„Před dvěma roky přišla sněžná bouře a poničila nám stany. A když jsme si je potom opravovali, přišli aktivisté z organizace Regavim, která hájí zájmy osadníků. Fotili si nás a dali to k soudu s tím, že nerespektujeme zákaz výstavby,“ říká Násir Nawádža.
Ten je jakýmsi mluvčím vesnice. I když vesnice… Je to spíš shluk velkých stanů uprostřed nehostinné kamenité krajiny kousek jižně od Hebronu.
O demolice palestinských domů na Izraelem okupovaných územích se zajímal zpravodaj ČRo Štěpán Macháček
„Soudce argumenty proosadnických aktivistů uznal a dal demolici naší vesnice zelenou. Jenže kdo byl ten soudce? Sám žije v izraelské osadě na palestinských územích,“ líčí Násir Nawádža, podle nějž teď mohou přijet armádní buldozery každým dnem.
Násirova rodina žije v této oblasti prý už stovky let. Vesničané by si rádi místo stanů postavili domy, úřady jim však odmítají vydat povolení s tím, že ve vesnici není zavedená infrastruktura. S takovým argumentem Násir nesouhlasí.
„Podívej tamhle, padesát metrů odtud, vidíš? Tamhle vede telefonní a elektrické vedení, je tam i vodovod. To všechno je ale jen pro Izraelce, my se připojit nesmíme,“ říká.
Musejí proto důkladně filtrovat špatnou vodu ze zdejší studny. Čerpadlo pohání energie ze solárních panelů, které financovala německá vláda. I tato zařízení jsou tu prý nelegálně.
Zásluhou aktivistů teď osud vesnice Súsíja bedlivě sleduje zahraničí a její demolice je proto dost nepravděpodobná.
Přímo ve vesnici už několik měsíců působí mladý Američan Max Schindler. Ve stanu na mobilu si právě pročítá The New York Times. „Zraky světa se upírají na Súsíji, ale spousta dalších vesnic takovou ochranu nemá,“ podotýká.
Pikantní je, že Max je americký Žid z New Jersey. Ve vesnici tu učí děti angličtinu a sám se učí arabsky.
„Chci tady těm lidem ukázat, že ne všichni Židé jsou osadníci, vojáci nebo extremisté. Snažím se jim říct: Podívej, tak jako vy muslimové nejste všichni džihádisté, tak ani my Židé nejsme všichni osadníci,“ vypráví.
Po počáteční nedůvěře, kdy ho vesničané podezřívali, že patří k tajným službám, si tu tohoto idealistu nechali.
Max přitom dobře zná i izraelskou osadu, která je odtud na dohled.
„Lidé jsou tam připojení k elektrické síti, mají čistou vodu, volební právo, pasy, můžou svobodně cestovat. Naproti tomu tito vesničané nemůžou ani volit, ani cestovat bez povolení izraelských úřadů, a izraelské soudy přehlížejí jejich majetkové nároky,“ dodává.
Max Schindler si myslí, že za demolicemi palestinských domů je plán určitých izraelských skupin postupně kolonizovat velkou část palestinských území.
Ostatně ještě počátkem sedmdesátých let žila v hranicích dnešní zóny C jen asi tisícovka židovských osadníků. Dnes jich je 350 tisíc.
