Stříbrný Etiopan v cíli maratonu v Riu gestem protestoval proti vládě. Teď nemá, kam jít

Etiopský běžec Feyisa Lilesa proběhl cílem olympijského maratonu se zkříženýma rukama nad hlavou. Nejednalo se přitom o oslavu druhého místa – maratonec tím chtěl vyslat vzkaz etiopské vládě, kterou tím vyzýval k tomu, aby zastavila útoky na kmen Oromonů, jehož je členem.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Etiopský běžec Feyisa Lilesa s jeho protestním gestem

Etiopský běžec Feyisa Lilesa s jeho protestním gestem | Zdroj: Reuters

Problémy Oromonů začaly poté, co etiopská vláda dala zelenou developerským projektům v Addis Abebě. K výstavě nových bytů by přitom měla v hlavní míře sloužit půda Oromonů, kteří se proti kroku vlády rozhodli protestovat. Během demonstrací pak zahynuly stovky lidí.

Bezprostředně po závodě Feyisa Lilesa přiznal, že se bojí o svůj život a že neví, co s ním po návratu do vlasti bude. Neuklidnilo ho ani prohlášení etiopské vlády, ve kterém bylo běžci slíbeno, že mu nic nehrozí.

Na olympiádě v Pekingu dopovalo jedenáct olympijských medailistů ve vzpírání

Číst článek

Čerstvý medailista se nakonec rozhodl, že po skončení olympiády neodletí se svým týmem domů a zůstane v Brazílii s tím, že si bude hledat novou zemi, kde by mohl žít.

„Neplánoval to,“ řekl manažer běžce Federico Rosa v telefonickém rozhovoru pro New York Times. „Nechce se vrátit do Etiopie, chce jít do jiné země. Dobré by byly Spojené státy, ale zatím nevíme, kam půjde. Po zisku stříbra byl šťastný, ale také trochu zmatený,“ přiznal zástupce Feyisa Lilesy.

Šestadvacetiletý atlet své gesto s rukama nad hlavou předvedl i během slavnostního předávaní medailí a jeho příběh zaujal i na sociálních sítích. Dokonce vznikla i crowdsourcingová kampaň na jeho podporu, která zatím vynesla více než 100 tisíc dolarů.

Politická gesta nejsou na olympijských hrách příliš běžná. Přesto v minulosti již několik medailistů svůj úspěch k projevení názoru využilo. Například v roce 1936 na hrách v Berlíně nacisticky salutovali němečtí sportovci, v roce 1968 pak američtí sprinteři sevřenou pěstí nad hlavu protestovali proti utlačování černochů v USA.

Jakub Knoll Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme