Expert: Odborné školství musí učit žáka pro budoucnost, ne pro nejbližší tři roky
Jednou z novinek, kterou zavádí novela školního zákona, jsou jednotné přijímací zkoušky na školy s maturitou, s výjimkou uměleckých škol. Zkoušet se bude z češtiny a matematiky s tím, že ředitel školy může přihlédnout i k jiným kriteriím uchazeče. Co si o této změně myslí odborník na školství Bohumil Kartous ze společnosti EDUin?
„Je to krok zpět v rozvoji českého vzdělávání,“ uvádí znalec. „Chápu, že učitelé mohou mít problém motivovat zvláště děti ve vyšších ročnících základních škol, aby se vhodně vzdělávali.“
Významným faktorem je podle experta i vliv lobby Svazu průmyslu a obchodu. „Ten má velký vliv nejen na ministerstvu školství. Rádi by viděli více dětí na středních odborných školách a učilištích, protože pro jejich aktuální zájmy je to lepší, než více dětí ve všeobecně vzdělávacích programech,“ soudí Kartous.
Ten tyto pohnutky chápe, ale dodává, že nejsou řešením budoucnosti dětí samotných. „Vzdělávací systém by měl sloužit k tomu, aby připravoval současnou mladou generaci na život v budoucnosti, která bude pravděpodobně velmi odlišná od toho, co známe dnes.“
„Je strašným proviněním proti téhle generaci, pokud stát se snaží, a ještě to nechce přiznat, prostřednictvím přijímacích zkoušek na střední školy distribuovat uchazeče do těch oblastí systému, kam se jim přirozeně moc nechce, a dělat to jen proto, že je systém tak postaven, místo toho, aby se celý systém reformoval.“
Kartous prý sleduje vize velmi respektovaných vzdělávacích systému například ve Finsku, Singapuru a jinde. „Tam počítají s naprosto jiným spektrem dovedností, než jaké jsou schopny dnes poskytnout průměrné střední odborné školy u nás.“
„My řešíme požadavky trhu práce s výhledem přibližně tři roky, ale vůbec neřešíme to, že absolventi současných dnešních škol budou muset na trhu práce existovat ještě dalších 60 let.“
To ale neznamená, že je třeba střední odborné školy a učiliště rušit. „Stačí reformovat na nich výuku, tedy poskytnout jejich žákům vyšší míru všeobecně vzdělávacích předmětů, které jim umožní vyšší adaptibilitu v budoucnosti,“ vysvětluje Bohumil Kartous.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
