V boji s rakovinou by mohlo být účinné ruthenium, věří brněnští vědci. Pracují na léku
Kov ruthenium by mohl podle brněnských vědců zásadně zlepšit léčbu rakoviny. Biochemici z výzkumného centra CEITEC si myslí, že takové léky by byly šetrnější k lidskému tělu a při boji s nádory zároveň účinnější. Výzkum ale bude trvat ještě minimálně pět let.
Podle Radka Marka, vedoucího týmu vědců, mají rutheniová léčiva řadu výhod. „Náš výzkum se zabývá rutheniovými metaloléčivy. Snažíme se především s využitím metody nukleární magnetické rezonance studovat strukturu těchto látek, navrhovat nové systémy,“ popsal.
„Pracujeme taky na takzvaných makrocyklických nosičích metaloléčiv, což znamená, že se snažíme léčiva, která už mají nějaké potenciální účinky, potvrzené třeba na živých organizmech, uzavřít do molekulárních schránek a tím usnadnit transport látek k biologickému cíli a potencionálně omezit množství vedlejších účinků,“ přiblížil.
Brněnští vědci za pomoci ruthenia hledají účinnější léčbu rakoviny. K čemu by výzkum mohl vést, popsali Marii Veselé
Oproti platině, kterou lékaři při výrobě léčiv používají přibližně 20 let, dokáže ruthenium ve vhodné kombinaci s ostatními látkami zničit jen rakovinové buňky. Ostatní zdravou tkáň nechává nepoškozenou.
„Problém je ten, že u platiny taky vzniká takzvaná rezistence. Některé rakovinové buňky si vybudují rezistenci a potom už je pomocí těchto léčiv nedokážeme zabít. A tady by mohla nastoupit právě další generace léčiv založených například na rutheniu,“ popsal Radek Marek.
„Nicméně ruthenium není jediný analog a jediný kov, který bychom mohli použít. Existují studie na komplexy odvozených od zlata a tak dále,“ doplnil.
Snaha napravit chybu ve výzkumech
Biochemici navazují na předchozí výzkumy. Ruthenium jako součást cytostatik, tedy léčiv, která se používají při chemoterapii, začali testovat zahraniční vědci už před 20 lety.
„První klinické testy byly publikovány po roce 1990, potom probíhala 1. a 2. fáze klinického testování, bohužel tam se ukázaly některé nežádoucí účinky rutheniových metaloléčiv, a to právě ve 2. fázi. Výsledky nebyly natolik optimistické, my dnes ale už asi víme, proč neposkytly žádoucí odpověď. Právě proto se snažíme tyto látky modifikovat, abychom dostali cílenou odpověď.“
Odborníci z CEITECu se snaží v těchto výzkumech najít chybu a napravit ji. „Už máme nějaké potencionální látky vytipované, máme je připravené a probíhají první testy na buněčných kulturách. V dalším stádiu potom bude probíhat testování na myších modelech,“ dodal Radek Marek.
Zdlouhavý proces
Jan Novotný, další člen brněnského týmu, ale upozornil, že proces to je zdlouhavý a poměrně náročný. „Určitě to není úkol pro jednu osobu. Je tam v tom začleněna řada lidí, počínaje anorganickými a organickými syntetiky, kteří pro nás látky připraví, potom je naším úkolem je charakterizovat,“ popsal.
„Ve chvíli, kdy máme látky charakterizované, můžeme přejít do další fáze, to je například studium interakce látek. Pak přichází asi ta nejkomplikovanější fáze, a to studium chování látek v živých systémech. Těch neznámých tam vždycky je celá řada, být si jistý, že veškeré nežádoucí účinky nebo nějaké problematické kroky jsou překonány, to je běh na dlouhou trať,“ dodal.
Dobu trvání výzkumu odhadují vědci minimálně na dalších pět let.
