Zákaz burkin diskriminuje na základě náboženství, říká bývalá ministryně pro lidská práva

Podle Lenky Zlámalové, analytičky týdeníku Echo24, se Francie snaží integrovat, což podle ní znamená vymáhání francouzských pravidel chování. Jako první země zakázali nošení šátků, ale i jiných výrazných náboženských symbolů na školách – třeba i jarmulek. Následoval zákaz pohybu na ulici v burkách a nikábech a zákaz burkin je tak podle Zlámalové návazností na ty předchozí.

Francie považuje pláže za důležitý veřejný prostor a nějaký dress code tam regulovala už dávno předtím. Není to moc známé, nevede se o tom debata, ale ve Francii je například pod trestním zákoníkem koupání bez plavek, dokonce i malé holčičky tam nosí dvoudílné plavky. – Myslím, že v kontextu tohoto je to něco, co je prostě součástí Francie a tak je to třeba přijímat. LENKA ZLÁMALOVÁ

Každá sekularizace má ale určitou hranici a člověku musí být ponechán nějaký osobní prostor, domnívá se Džamila Stehlíková, členka Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva a někdejší ministryně. Připomíná, že oblečení bylo třeba i u nás symbolem revolty proti totalitě a že i francouzský nejvyšší správní soud uznal, že když policisté donutili ženu odložit burkini, šlo o protiústavní jednání.

Já si myslím opak. Francie je kolébka lidských práv a k těm lidským právům patří nejen svoboda vyznání, ale i osobní svobody. Tento zákaz burkin evidentně diskriminuje na základě náboženství, protože například katolické řádové sestry nebo ortodoxní židovky se taky koupou oblečené a na ně se zákaz nevztahuje. DŽAMILA STEHLÍKOVÁ

Je zákaz populistickou snahou politiků dostat se do parlamentu? „Je třeba to vnímat v kontextu. Ve Francii budou příští rok v květnu prezidentské volby a momentálně s velkým náskokem vede Marine Le Penová, šéfka Národní fronty, o které se dneska nedá prohlásit, že to je extrémně pravicová strana. Ona se tu stranu snaží přibližovat středním vrstvám, stává se populární ne v nuzných vrstvách, ale v intelektuálních kruzích Paříže,“ říká Zlámalová a dodává, že ostatní politici se na ni snaží reagovat.

Džamila Stehlíková připomíná, že burkini jsou oblečením, které nosí západní muslimky a je to krok od burek, ve kterých se koupou takzvaně archaické muslimky a krok směrem k západnímu způsobu života. „Evoluce nemůže jít skokově, nemůže jít zákazem a porušením základních osobních lidských práv. To, jak se oblékám, je součástí mé identity, pokud nepohoršuji okolí, neohrožuji okolí, nešířím kolem sebe nepořádek a mé oblečení není až tak zasahující do práv jiných.“

Proč společnosti vadí žena v burkinách, ale ne muž s plnovousem? Může vést zákaz nošení burkin k radikalizaci společnosti? Poslechněte si celou diskusi Lenky Zlámalové a Džamily Stehlíkové.