Z názvů německých ulic má zmizet jméno Karla Marxe
Němečtí vládní křesťanští demokraté (CDU) kancléřky Angely Merkelové chtějí přejmenovat všech asi 550 ulic a náměstí v bývalém východním Německu, které nesou jméno Karla Marxe.
Píše o tom německá mutace evropského serveru Local.
Hospodářská rada strany usoudila, že je čas distancovat se od minulosti studené války a vyměnit „světce v ulicích“, řekl generální tajemník rady Wolfgang Steiger.
A dodal, že nechápe, proč se ještě dnes, čtvrt století po sjednocení Německa, tolik míst po Marxovi jmenuje. Server vysvětluje, že Hospodářská rada je složená z podnikatelů a úzce spolupracuje s CDU na realizaci její hospodářské politiky.
Německo poseté komunisty
Podle Steigera neudělali Marx ani jeho kolega Friedrich Engels svou ideologií „nic dobrého“, jak ostatně názorně ukázaly katastrofální poslední dny Německé demokratické republiky. Ulice by se spíš měly jmenovat podle poválečného západoněmeckého kancléře Ludwiga Erharda, jemuž se připisuje hlavní zásluha za německý „hospodářský zázrak“ v šedesátých letech, prohlásil Steiger.
Politička levicové strany Die Linke Katrin Lompscherová se ale Steigerovu návrhu vysmála a prohlásila, že ho nelze brát vážně. Vyjádřila pochybnosti, že by Marxovy ulice chtělo přejmenovat hodně lidí. „Marx byl jedním z nejdůležitějších filozofů nejen pro Německo, ale pro celé lidstvo,“ prohlásila.
I když si podle ní lidé v zahraničí možná Marxe spojují „s něčím negativním, protože nebyl přítelem kapitalismu“, pro mnoho Němců je stejně významnou osobností, jako pro Američany Abraham Lincoln nebo George Washington, myslí si Lompscherová.
Východní Německo je poseto i jmény dalších předních komunistů, jako byli už zmíněný Engels nebo Polka Rosa Luxemburgová, která se zúčastnila socialistického povstání po první světové válce a byla zabita vládní polovojenskou skupinou. Mnoho východoněmeckých ulic je pojmenováno i po Ernstu Thälmannovi, spoluorganizátorovi pokusu o hamburské povstání za Výmarské republiky, který by zatčen gestapem a na Hitlerův rozkaz zabit, připomíná server Local.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.