Jiří Ježek jezdí načerpat energii do Horního Bezděkova. Jednou by si tu rád postavil dům

4. září 2016

„Jsme v Horním Bezděkově kousíček od Prahy, ale přesto na kraji křivoklátských lesů a já jsem si tuhle vesnici vyhlédl už při svých trénincích, kdy jsem tady skoro každý den vjížděl do přírody a strašně se mi tu líbilo. Shodou náhod si tady Soni rodiče postavili dům a tohle je místo, kam jezdím načerpávat energii – buď sem přijedu na kole anebo po tréninku necháme doma kolo, sedneme do auta a přijedeme sem,“ říká Jiří Ježek.

Ten ujede během dne kolem 130 kilometrů, na cestě míjí třeba Lány, Křivoklát nebo Karlštejn a pak se vrací zpátky domů. Někdy zmáčený od deště, jindy spálený od slunce. Delší trasy zase absolvuje v Austrálii, kam každoročně jezdí za svými přáteli. V okolí Brisbane najede denně 150 kilometrů, a tak má spoustu času přemýšlet o své budoucnosti.

„Od určité chvíle si člověk uvědomí, že ten sport není jenom první, druhé, třetí místo, že ten sport dělá pro sebe, že asi důležitější než cíl je ta cesta, ten trénink, to, že na tom tréninku můžu každý den motivovat další lidi v jejich práci, v jejich tréninku. A tak jako já jsem vzhlížel k závodníkům, kteří byli v té době pro mě hrdinové, tak dneska doufám, že tuhle roli třeba můžu přebírat já a i když sám už třeba vítězit nebudu, tak pořád pro mě má smysl v tom sportu být, protože pořád jsou lidi, kteří mi fandí.“

Jiřímu Ježkovi je 41 let. Ve své kariéře dosáhl všeho, o čem se mu tehdy, když v 11 letech přišel o nohu, ani nesnilo. Jeho trenér Viktor Zapletal má jasno, jestli je Jirka připravený prohrávat: „On velmi obtížně prohrává, v podstatě to neumí, a to je to, co ho žene dopředu. Až se rozhodne, že skončí s cyklistikou, tak skončí s cyklistikou, ale se vším všudy a bude to důstojný konec.“

„Já si dovedu představit, i když samozřejmě bydlíme v Praze a jsem v Praze strašně rád, jednou bydlet právě tady. Dokonce už tady máme připravený pozemek, nicméně stavbu toho vysněného domu ještě určitě odložíme, protože já se pořád ještě chci věnovat cyklistice, teď mám před sebou ten nádherný cíl v Riu, tak až se vrátíme z Ria, tak se tady znovu sejdeme, dáme si kafe a koláč a už budeme vědět, jak to všechno dopadlo. Ale do té doby budu trénovat a vy mi držte palce,“ uzavírá Jiří Ježek.

autoři: zbu , jpr
Spustit audio