Ondřej Soukup: Rusko-japonský spor o Kurilské ostrovy pokračuje

“Kurily jsou naše!” stálo tam napsáno černou barvou. Japonský premiér ovšem tvrdí, že má plán, jak tento stav, který trvá již 71 let, změnit. A co je nejpřekvapivější, Kreml to nevylučuje.

Ještě před rokem se zdálo, že problém nemá řešení. Moskva odmítala o návratu čtyřech Kurilských ostrovů byť jen uvažovat, naopak začala hovořit o výstavbě vojenské základny a na ostrovy se ve vojenské uniformě vydal ruský premiér Dmitrij Medveděv, což vyvolalo bouři v japonském tisku.

Když ale byl japonský premiér Abe v květnu u Vladimira Putina v Soči, prohlásil, že má zcela nový plán, radikálně odlišný od všeho toho, co zde bylo. Všichni to brali jako rétoriku.

Ministr zahraničí Sergej Lavrov tehdy rezolutně prohlašoval, že Rusko žádné ostrovy vracet nebude. Současně ale dodal, že Rusko jako nástupnický stát bere na sebe všechny závazky Sovětského svazu, včetně sovětsko-japonské deklarace z roku 1956. Podle té měla Moskva po podepsání mírové smlouvy vrátit dva ze čtyř kurilských ostrovů.

Tehdy to ale nakonec Japonsko odmítlo, protože by to znamenalo, že se vzdávají dalších dvou. Stejně tak byla pro Japonsko nepřijatelná podmínka, že ze země nejdříve budou muset zmizet americké základny.

Třeba to vyjde

“My závazky uznáváme a až bude mírová smlouva podepsaná, zvážíme, jestli bychom dobrovolně nevrátili dva ostrovy Japonsku,” prohlásil Sergej Lavrov. Což je docela posun oproti předchozí rétorice ještě z dob Sovětského svazu, která tvrdila, že když to Japonci tehdy odmítli, tak nabídka automaticky spadla ze stolu.

Stejně tak překvapilo vyjádření japonského ministerstva zahraničí o tom, že všichni ruští obyvatelé Kuril po jejich předání Japonsku tam budou moci zůstat. Setkání Šinzó Abeho s Vladimirem Putinem přinejmenším veřejně žádný průlom nepřineslo.

Ruský prezident ve Vladivostoku prohlásil, že při řešení problému by se ani jedna strana neměla cítit poraženou. “V dějinách není moc příkladů takového řešení, ale doufám, že ho nalezneme,” řekl Vladimir Putin. “Vladimire, jsme ze stejné generace. Buďme odvážní a dotáhněme to přes všechny překážky,” obrátil se na něj emotivně japonský premiér.

Takové řešení by se asi dalo najít. Pokud bude Vladimir Putin tvrdit, že jen plní závazky Sovětského svazu, tak mu to asi u ruské veřejnosti projde. Tím spíše, že s největší pravděpodobností by šlo o nějakou formu společné správy.

Výměnou za to by přišly japonské investice, které by vyvažovaly rostoucí vliv Číny na ruském Dálném východě. Síla Pekingu totiž Kreml již dlouho znervózňuje. Současně by Japonsko nabouralo jednotu států G7 co se týče sankcí kvůli Krymu a Donbasu.

Zdá se, že dnes jsou obě země nejblíže k vyřešení problému Kurilských ostrovů od nenaplněné deklarace z roku 1956. Třeba to tentokrát vyjde.