Na Pomezí na Jesenicku mají největší mramorové jeskyně. Odborníci nevědí, jak vznikly

18. červenec 2017
Česko – země neznámá

Na Jesenicku jsou rozsáhlé oblasti tvořené krystalickými vápenci, tedy mramorem. Patří k nim i sedlo Na Pomezí, kudy silnice i železnice překonává hřeben Rychlebských hor a které je považováno za hranici mezi Jesenickem a Javornickem. A právě zde se nacházejí i stejnojmenné jeskyně.

Jeskyně Na Pomezí patří, co do doby objevení, k nejmladším u nás. Je to však dáno tím, že přesně netušíme, kdo a kdy do jeskyní poprvé vstoupil. Už ve 30. letech byly díky těžbě v nedalekém Havránkově lomu odhaleny menší jeskynní systémy. Jednou z prvních jeskyní byla dnes už neexistující jeskyně Utajená, prozkoumaná v roce 1934. Ve stejné době byla objevena i rozsáhlá jeskyně Rasovna, která sahá až do hloubky 70 metrů pod povrchem.

Podle archivních informací se odstřelem odkryl 31. července 1936 vstup do velké jeskyně s bohatou krápníkovou výzdobou, která byla nazvána „Gemärke-Höhle“. Objev ohlásil majitel lomu památkovému úřadu v Brně, který nechal dutinu prozkoumat. Zjistil, že by ji bylo vhodné zpřístupnit. Kvůli tomu se zde přestalo těžit a jeskyně začali navštěvovat a bohužel i ničit turisté. Dokazuje to nejstarší nápis v jeskyni „Kurt 21.10.1937“.

Po válce došlo k odsunu místních obyvatel a na jeskyně se zapomnělo. Ne však na dlouho. V roce 1949 skupina místních speleologů jeskyně opět prozkoumala a v roce 1950 se do nich podívali první návštěvníci.

V jeskynních jezírkách najdete perly

Jeskyně Na Pomezí jsou největším zpřístupněným jeskynním systémem v České republice vzniklým rozpouštěním mramoru, tj. krystalického vápence. Vyznačují se úzkými, místy vysokými chodbami, které se v místech křížení rozšiřují v menší dómy. Pro tyto jeskyně jsou typické nátekové útvary vytvářející kaskády a mohutné členité krápníky. Největším stalagnátem je Maják o výšce 2,5 metru. Sintrová jezírka a misky obsahují jeskynní perly. Tyto malé kuličky se tvoří kolem zrnek písku díky vápencem nasycené vodě.

Další z jeskynních domů

Jeskyně mají také jedno velké tajemství, které se týká jejich vzniku. Odborníci se totiž dodnes neshodli, co za jejich vyhloubení může. Podle jednoho názoru šlo o pravěký vodní tok přitékající od Smrčníku, jiný názor mluví o povrchové vodě vsakující se do puklin vzniklých horotvornými procesy. Vyloučeno není ani působení vody tajícího ledovce, který se zde v poslední době ledové zastavil. A existuje i hypotéza týkající se vody vzlínající z podzemí od zlomů v zemské kůře.

Ať už to bylo jakkoli, přírodní síly zde vyhloubily na 1 700 metrů jeskyní. Délka turistické trasy je mnohem kratší. Měří 390 metrů a doba prohlídky je přibližně 45 minut.

Od roku 1958 jsou jeskyně a jejich okolí zařazeny mezi chráněná území, včetně menších krasových dutin, které se nacházejí v okolí. Kromě toho jsou zdejší jeskyně také vyhlášeným zimovištěm netopýrů, zejména vrápenců, kterých zde žije několik tisícovek.

autor: kbz
Spustit audio