Divadlo je v centru! Tak z ní slogan 98. sezóny Národního divadla moravskoslezského
Divadlo se mottem zvoleným pro novou sezónu zapojuje do debat o centru Ostravy. Jedním z příspěvků do diskuze je fakt, že do středu města přijde kvůli divadelním představením denně i 1000 lidí.
V nové sezóně soubory Národního divadla moravskoslezského připraví 17 premiér a celou sérii doprovodných akcí, například večer s Janem Kačerem nebo jubilejní 20. ročník přehlídky ostravských divadel OST-RA-VAR. Podrobnosti sděluje ředitel ND moravskoslezského, Jiří Nekvasil. Nejdříve hodnotí minulou sezónu, kdy počet diváků překročil 200 000: „Počet diváků zůstává přibližně stejný, možná o něco nižší, nicméně, co se podařilo navýšit a z čeho máme radost, je to velice důležité pro existenci, a totiž, že o 8 % vzrostly tržby oproti té předminulé takže, to jsou dobrá čísla.“ Největší návštěvnost má v ostravském divadle opereta a muzikál, vyrovnaně následují balet a činohra s operou a Jiří Nekvasil pozitivně hodnotí i 80% navštívenost divadla: „Myslím, že to je velmi dobré, že pro tento typ divadla s tak širokou nabídkou a sofistikovaném uměleckými projekty je to nadstandardní.“
Financování ND moravskoslezského zajišťují příspěvky města, v menší míře pak kraje i ministerstva kultury, celkově se náklady se podle ředitele divadla pohybují kolem 200 000 000: „Část peněz si sháníme na další projekty z grantů, některé projekty podpořil například Fond kultury. Není to ideální, ale není to tragické.“
S otázkou financování souvisí i zákon o veřejnoprávní instituci v kultuře. Tento zákon stále není ze strany ministerstva kultury připraven ani ze strany předložen. Jiří Nekvasil patřil spíše k těm, kteří o tento zákon nestáli: „Já si pořád myslím, že příspěvková organizace je v tuto chvíli, a vlastně za těch 25 let co tato forma existuje, tou nejlepší formou fungování pro tak velká divadla. Myslím, že důležitější by byla příprava divadelního zákona, kategorizace divadel, což by zejména stanovilo povinný podíl státu na fungování velkých, zejména těch národních divadel. On totiž zákon o veřejnoprávních institucí neřekne tu základní věc, odkud peníze přijdou. A myslím si, že status veřejnoprávní instituce toto nevyřeší, tak jak je to stanoveno, protože tam nikde není řečeno, kde se ty peníze najednou ´objeví´, to si myslím je hlavní problém.“
Národní divadlo moravskoslezské čeká investice do oprav Divadle Jiřího Myrona„Hlavní část oprav by měla začít až o divadelních prázdninách, nicméně teď už vrcholí přípravy, dokončují se projektové dokumentace a hledají se firmy na provedení prací. Jedná se o opravu zázemí, ale i části toho, co uvidí diváci. Vznikne nová divadelní pasáž, kam se přesune předprodej, z ní se půjde do nové divadelní kavárny, oprava čeká zázemí vstupů a nad tou kavárnou, v prostorách tradičního vstupu do Národního domu, což je prostor, na nějž navazuje areál divadla Jiřího Myrona, by měl vzniknout takový společenský slavnostní sál, který se dá použít pro komorní představení, ale zejména dramaturgické úvody nebo společenská setkání.“
V plánu divadla je podle jeho ředitele vznik Komorní scény: „Malé divadlo, asi pro 65 lidí, které by mělo postupně nahradit provoz studiových scén ve zkušebně divadla. To bude mít své zázemí a měl by to být komunikační prostor, v němž bychom rádi téměř každý večer něco uváděli, nejen naše představení, ale věci, které s divadlem souvisí, například literární večery a podobně. No a samozřejmě, pak to je taková logistika, kterou divák příliš neuvidí, ale divadlu velmi pomůže, jeho provozu. Vznikne nová zkušebna pro orchestr operety muzikálů v půdních prostorách jednoho z těch domů, nový baletní sál, který divadlu jednoznačně chybí. To co říkám, je první fáze, ale v návaznosti na to se připravuje další, která by měla proběhnout nejdříve asi za 3 roky, protože vyžaduje složitou přípravu. Obsahuje zejména rekonstrukci jevištních technologií v budově Jiřího Myrona, byť divadlo tady není dlouho, ale funguje po dobu, kdy mechanické technologie končí svou životnost a my bychom se samozřejmě rádi posunuli v možnostech, ve vytvoření, to znamená hydraulické technologie, ale i cylindrické točny, které umožní výraznější scénické proměny.“
Nač se mohou v Ostravě těšit diváci Nejbližší z premiér ND moravskoslezského je operní, v říjnu bude uvedena Mozartova korunovační opera La clemenza di Tito pod dohledem režijního tandemu Skutr, tedy dvojice režisérů Lukáše Trpišovského a Martina Kukačky. Dvě operní premiéry režijně povede i Jiří Nekvasil, Bouři Zdeňka Fibicha a Zneuctění Lukrécie od Benjamina Brittena. Premiérou první ze jmenovaných zároveň divadlo uzavírá, společně s premiérou muzikálu Kiss me Kate, celoroční projekt ostravské kulturní scény Shakespeare Ostrava 2016, jehož je Národní divadlo moravskoslezské, spolu s kulturním centrem hlavním iniciátorem a hybatelem. Z činoherních představení bude, namísto odložené inscenace Poslední štace – Adieu Europa od Davida Jařaba, uvedena dramatizace románu Karla Poláčka Hostinec U kamenného stolu, jíž se ujal Arnošt Goldflam a režisérem bude herec a příležitostní režisér Tomáš Jirman. První baletní premiérou nové sezóny bude inscenace plná zvučných jmen, v komponovaném večeru s názvem Dva světy jeden svět.
Jubilejní ročník OstravaruNárodní divadlo moravskoslezské je i v tomto roce organizátorem přehlídky ostravských divadel Ostravar: „Já jsem vlastně Ostravar zdědil, a pokud jsme přemýšleli o inovacích, z nichž nezásadnější proběhla v roce 2011, odkdy konáme přehlídku v podzimním nebo spíš v zimním termínu, což se ukázalo, jaksi výhodnější a zajímavější i pro celkovou reflexi festivalu, tak spíše chystáme věci, které připomenou dvacáté výročí, to znamená například rekapitulační výstavu, publikaci a možná i diskuzi, jak dál s Ostravarem, ale z toho, co jsem zatím zaznamenal, je zřejmé, že se Ostravar zavedl a má svůj smysl.“
