Do EU nepatří lidé, kteří nejsou pronásledováni a jen si chtějí pomoci k lepšímu životu, říká Norbert Hofer
Rakousko loni přijalo necelých 100 tisíc žadatelů o azyl. Dosáhla země pomyslné hranice, za kterou už nemůže jít? Kandidát na rakouského prezidenta za Svobodnou stranu Rakouska Norbert Hofer přiznává, že by nechtěl vidět znovu to, co loni – lidé přespávající na nádražích, pro které nebylo místo.
„Problém je, že k nám nepřicházejí jenom žadatelé o azyl,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Vojtěchem Bergrem s tím, že azyl je osobní věc a aby na něj člověk měl právo, musí sám čelit pronásledování.
„V Rakousku máme řadu lidí s doplňkovou ochranou, ti jsou také z válečných oblastí. A také spoustu těch, kteří na žádnou ochranu právo nemají a jsou prostě migranti. To musíme oddělovat,“ vyzdvihuje.
Připomíná také, že v Rakousku může každý přistěhovalec užívat všechny možnosti státní podpory, a to přitahuje spoustu lidí, kteří nechtějí pracovat, ale využívat systém dávek. Stále se ale integrace podle něj může povést, pouze pokud se začne s rozumnými kroky. „Pokud ale budeme pokračovat jako loni, tak to neuneseme,“ upozorňuje.
Evropa bude vždycky jenom tak silná, jak silné budou její jednotlivé státy. V některých oblastech potřebujeme víc evropské spolupráce, třeba v bezpečnosti, a jinde zase méně. To, jak mají vypadat žárovky, se přece nemusí řešit na evropské úrovni. NORBERT HOFER
A co se týče systému kvót na přerozdělování uprchlíků, tak ty se snaží opravit určitou chybu, ale řešení je jiné – musí se dodržovat Schengenská dohoda, která říká, že vnitřní hranice uvnitř Evropy můžeme odstranit, protože dobře chráníme ty vnější. „Jenže tak to dnes není, státy na vnější hranici v tom ale nemůžou zůstat samy, nápor příchozích je obrovský a ochranu vnějších hranic musí zajistit společně celá EU,“ upozorňuje.
Například pokud Chorvatsko nemá kapacitu, aby zvládlo ochranu vnější hranice Schengenu, musí tam vypomáhat bezpečnostní složky jiných unijních zemí. A azylové řízení pak spadá do té země, kde dotyčná osoba poprvé vstoupila na unijní půdu. „Tam se také musí zjistit, jestli má právo na azyl, a jen pokud ho má, může cestovat dál,“ dodává.
Politika Angely Merkelové byla podle něj v mnoha oblastech správná, ne však v případě uprchlické krize – její věta „My to dokážeme“ povzbudila ještě více lidí k nebezpečné cestě do Evropy. „Do Evropské unie nepatří lidé, kteří nejsou pronásledování a jen si chtějí pomoci k lepšímu životu. Ta věta Merkelové byla chyba,“ upozorňuje.
Celý rozhovor si kdykoliv poslechněte v našem iRadiu nebo kliknutím na odkaz přímo v tomto článku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
