Čína a Rusko zahájily společné námořní cvičení v Jihočínském moři, vzbudily tím vlnu kritiky
Námořnictva obou velmocí započala osmidenní vojenskou akci v pondělí. Oblast Jihočínského moře je přitom předmětem řady teritoriálních sporů, které Čína vede s dalšími asijskými zeměmi. Podle agentury AP cvičení dokazuje stupňující se spolupráci mezi čínskou a ruskou armádou.
Rusko-čínských manévrů se zúčastní hladinová plavidla, ponorky, obojživelná obrněná vozidla, vrtulníky a letadla startující z lodí. "Členové námořnictva obou zemí také budou provádět cvičení s ostrou palbou," sdělilo v neděli čínské ministerstvo obrany. Podle ruských médií bude do manévrů zapojeno 18 plavidel, 21 letounů a více než 250 příslušníků námořní pěchoty z obou stran.
Simulovat se bude i obsazení ostrova
Mezi plavidly budou torpédoborce, křižníky, ruská bitevní loď či zásobovací lodě. Účastníci cvičení přitom budou plnit také obranné a záchranářské úkoly, dojít by mělo i na nácvik protiponorkových operací a simulované obsazení nepřátelského ostrova příslušníky námořní pěchoty obou stran.
Čína nemá podle soudu v Haagu nárok na ostrovy v Jihočínském moři
Číst článek
Snaha posílit strategické partnerství
Mluvčí čínského námořnictva Liang Jang oznámil, že je cvičení pouze rutinní záležitostí. Má především zdokonalit kooperaci obou námořnictev při společných operacích. „Cílem je upevnit a posílit strategické partnerství mezi Čínou a Ruskem a prohloubit praktickou spolupráci mezi jejich armádami," dodal. Jde přitom už o páté cvičení, které obě země podnikly od roku 2012.
Přestože Peking zdůrazňuje, že manévry nejsou namířeny proti žádnému konkrétnímu nepříteli, cvičení v Jihočínském moři vyvolalo vlnu kritiky. Čína v oblasti pokračuje v budování umělých ostrovů, zřizuje tady letištní dráhy a další zařízení, která mohou sloužit vojenským účelům. Spojené státy a také některé země regionu za to Peking ostře odsuzují.
Vleklé spory o území
Čína si nárokuje téměř celou oblast moře, kudy vedou významné námořní trasy a pod jehož dnem se mohou nacházet velké zásoby ropy a zemního plynu. Podobné nároky na určité oblasti si činí také Brunej, Filipíny, Malajsie, Tchaj-wan a Vietnam. V červenci mezinárodní rozhodčí soud v Haagu rozsáhlé čínské územní nároky v oblasti odmítl. Peking tak prohrál arbitrážní spor o oblasti Paracelských ostrovů, které mají strategický obchodní význam a kde se nachází bohatá naleziště nerostných surovin. Čínská vláda ale verdikt neuznala.
