David Klimeš: „Lex Babiš“ předsedovi ANO může jen pomoci

15. září 2016

Když se nejde Andreje Babiše zbavit ve volbách, alespoň mu tu politiku pěkně znechutíme. Tak by se dala ve zkratce popsat novela zákona o střetu zájmů, kterou schválili poslanci a nyní ji dostane Senát a pak prezident. Kvůli boji o Babiše úplně zapadlo to podstatné, co zákon obsahuje. Majetková přiznání politiků už nebudou rozeseta na asi šesti tisících místech po republice, ale v jednom centrálním registru, kam půjde snadno nahlédnout.

A navíc už bude i proč do něj nahlédnout. Politici totiž budou muset odevzdávat přiznání i při nástupu do funkce. Jednoduše se tedy bude dát zjistit, jak a o kolik se politik obohatil, když byl u moci. Už by tedy nemělo být možné tak okaté zbohatnutí, jako se to čirou náhodou povedlo třeba Stanislavu Grossovi či Aleši Řebíčkovi.

Ale kdo by se chtěl bavit o dlouhodobém přínosu zákona, když se všechny oči upírají k Andreji Babišovi. Do zákona totiž pronikly pozměňovací návrhy, které staví miliardáře před výběr: politika nebo byznys. Neprošlo sice, aby ministr nemohl ovládat firmy. Ale i tak toho zůstalo dost. Pokud by Babiš byl i v příští vládě a dál vlastnil Agrofert, jeho holding by neměl už přístup k veřejným zakázkám, nenárokovým dotacím a investičním pobídkám. To by byla pro Agrofert citelná ztráta – čile totiž obchoduje se státem, na evropských dotací Babiš bral v minulém programovacím období eurofondů stamilióny korun.

Jenže zákon opravdu není domyšlený. Pokud se obrátí ANO na Ústavní soud, tak velmi snadno prokáže, že například obdobný rakouský předpis míří i na členy zemských vlád, u nás jsou s nimi srovnatelní hejtmani. Ale to čeští zákonodárci neřeší, potřebují se zbavit jen Babiše.

Zákon proti jednomu člověku

Ještě absurdnější je zákaz vlastnit média ministry. Samozřejmě, že je to špatně. Ale nikde v Evropě to neřeší tak, že by média vyjímala jako jediný sektor podnikání a ten ministrovi upřela. Ve Francii, Lotyšsku, Portugalsku, Španělsku či Velké Británii platí jen obecné zákazy vlastnit firmy obchodující se státem. Nikde vás ale od ministerské kariéry nediskvalifikuje to, že vlastníte časopis pro zahrádkáře. V Česku se však psal zákon proti jednomu člověku, tak to podle toho dopadlo.

Babiš při schvalování novely nehlasoval, ale byl ve sněmovně a zářil spokojeností. Aby ne. Ze své letité praxe byznysmena ví, jak je jednoduché přesouvat vlastnictví na rodinné příslušníky či nastrčené právníky (zdravíme do Čapího hnízda). Pokud zákon projde, zařídí se jistě nějak podobně. A ještě mu zbude neuvěřitelně cenný trumf. Od počátku přeci Babiš tvrdí, že se vymezuje proti tradičním zkorumpovaným stranám od ČSSD po ODS. Jenže to mělo dosud háček, se dvěma z nich vládne a ostatní jsou v opozici. Nyní se ale spektakulárně spojili a Babiš na ně může od této chvíle ukazovat a říkat: Vidíte, dál to táhnou spolu, korumpují a chtějí mě zničit. Jestli chcete očistit republiku, můžete volit jen mě.

A spousta lidí Babišovi bohužel asi uvěří.

autor: David Klimeš
Spustit audio