V dabingu jde stále o tvorbu, nikoliv o kšeft, připomíná Jiří Hromada

17. září 2016

Město Přelouč se chystá na udílení Cen Františka Filipovského nejen za nejlepší mužský a ženský herecký výkon v dabingu. Na slavnostním večeru pochopitelně nebude chybět rytíř českého dabingu, prezident Herecké asociace Jiří Hromada.

„Jsem moc rád, že český divák, který si zamiloval český dabing a jeho kvalitní úroveň, si vynutil, aby se v dalších letech opakoval v té kvalitě, kterou všichni známe,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Patricií Strouhalovou.

V dabingu jde vedle jiných hereckých disciplín stále o tvorbu, nikoliv o kšeft. „Zájem o to, udržet v herectví i v dabingové formě, to je taková ctižádost herecká, ale i tvůrců, abychom angličtinu, francouzštinu, němčinu, ale třeba i korejštinu zpřítomnili českému diváku,“ dodává.

Mezi nominovanými na Cenu Františka Filipovského je Vladislav Beneš, Filip Jančík a Petr Pelzer, z dam dabingového světa pak Naďa Konvalinková, Hana Igonda Ševčíková a Jana Štvrtecká.

Od mistrů dabingu, jako byl František Filipovský a mnozí další, se učili nejenom technice, výrazu, ale také pokoře a vztahu k této krásné disciplíně. A jaký je rozdíl mezi načítáním rozhlasové hry a dabováním?

„Ve sluchátku slyším každý nádech, záchvěv duše, myšlenky, jak se s postavou ztotožním, tak jde ze mne i hlas v rytmu herce příslušené role. V rozhlase si můžete hru doma připravit, ale mikrofon všechno odhalí,“ porovnává s tím, že právě proto si mnozí herci rozhlas oblíbili.

autor: prh
Spustit audio