Jiří Ježek zkusil sólový únik, ale odpadl. S paralympiádou se rozloučil 13. místem

Šest zlatých medailí z paralympiády, šest triumfů na mistrovství světa. Nejen tím se může pochlubit dnes už legendární handicapovaný cyklista Jiří Ježek. S vrcholovým sportem se loučil v jedenačtyřiceti letech. V silničním závodě jednotlivců obsadil nakonec 13. místo.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Ježek

Jiří Ježek | Foto: Pavel Petr | Zdroj: Český rozhlas

„Říkal jsem, že budu chtít závodit ještě příští sezonu. Pojmu ji jako rozlučkovou, takže poslední závod v kariéře to nebyl, ale byl to poslední závod na takové události, jako je paralympiáda,“ řekl po dojezdu do cíle závodu s hromadným startem Jiří Ježek.

Jak se vám před závodem spalo? Byl jste nervózní, nebo jste se těšil?

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslední paralympijský závod Jiřího Ježka sledoval Pavel Petr. Legendární cyklista v něm skončil 13.

Těšil jsem se. Silniční závod je specifický v tom, že závodíme všichni o jednu medaili. Pro nás, kteří máme hendikep těžší, je to trošku nefér a nemáme moc šancí. Pokusil jsem se rozloučit tak, jak jsem celý život závodil, takže aktivně.

Hned od třetího kilometru jsem šel do sólového úniku, pak se ke mně připojili dva silnější závodníci a jeli jsme společně. Byl to krásný pocit, fandilo mi strašně lidí. Pak jsem odpadl na výkon, v těžkých kopcích jsem neměl šanci vydržet. Ale dotrápil jsem se do cíle a jsem rád, že to mám takhle aktivně odzávoděné.

Říkáte, že jste se do cíle dotrápil, přitom jste dojížděl s rukama nad hlavou a spokojeným výrazem.

Chtěl jsem poděkovat divákům, kteří mě hnali dopředu. I se trošku rozloučit s atmosférou paralympiády v Riu.

Přítelkyně přijela Drahonínského hlídat před Brazilkami, odjíždí zasnoubená

Číst článek

Ve sportu jste toho zažil hodně, jak na vás atmosféra zapůsobila?

Ač jsem říkal, že si ji chci užít, neměl jsem moc šancí dívat se na jiné závody a fandit Čechům. Paradoxně jsem se byl podívat jen včera na Arnošta Petráčka a naši jedinou zlatou medaili, jsem rád, že jsem u toho mohl být živě.

Strašnou radost mi udělala atmosféra v českém týmu. Když jsme se potkávali na jídle, fandili jsme si a přáli si štěstí. Cyklistická skupina taky držela pohromadě. A dnes byla sobota a bylo plno lidí, tak to bylo taky krásné.

Pavel Petr, Vojtěch Man Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme