Na trpasličí planetě Ceres je pravděpodobně vulkán, v minulosti chrlil led

Dnes víme, že Ceres má plášť, tvořený směsí hornin a slaného ledu, a v celkem nedávné době prodělávala dynamický geologický vývoj. Povrch Cerery je dále nerovnoměrně pokrytý menšími krátery. Kromě toho má trpasličí planeta na svém povrchu jednu zvláštnost – asi 5 kilometrů vysokou ledovou horu s tvarem pyramidy a o průměru základny 18 kilometrů. Tato hora dostala jméno Ahuna Mons a její vznik nyní vědci vysvětlují jako projev vnitřní dynamiky Cerery, konkrétně jako projev jejího tzv. ledového vulkanismu (kryovulkanismu).

Teplota na povrchu Ceres po většinu doby nevystoupá nad minus 40 stupňů Celsia a vulkanismus zde proto vypadá jinak než na Zemi. Místo magmatu zde proudí částečně natavený led se silnou příměsí solí. Ahuna Mons zřejmě vznikla jako kryovulkanický dóm následkem tlaků a ohřívání vody uvnitř Cerery, když do její opačné strany narazilo nějaké větší těleso a vytvořilo tam největší kráter tohoto světa, s průměrem 280 kilometrů.

Po pečlivém zkoumání a modelování vědci zjistili, že vývoj či růst hory Ahuny Mons pokračoval díky opakovaným kryovulkanickým erupcím i během několika posledních stovek milionů let. Vědci nevylučují, že při největším přiblížení Cerery ke Slunci, které nastane v dubnu roku 2018, a při jejím dostatečném zahřátí by se zde mohl zase objevit jistý stupeň kryovulkanické aktivity a to nejen v oblasti hory Ahuna Mons.

Zdroje: Futurism, Phys.Org, Science Magazine, Wikipedia, Youtube