Evropská unie se sešla na „summitu rozdílných názorů a předstírané jednoty“

19. září 2016

Páteční summit Evropské unie nepřinesl pro sedmadvacítku žádnou velkolepou vizi, ba ani naději na vzkříšení myšlenky evropské jednoty, hodnotí schůzku v Bratislavě slovenský deník Sme.

Unie se také nepředvedla jako jednotná a odhodlaná společně řešit situaci po brexitu. Byl to trochu strnulý summit plný nekonkrétních závěrů. Alespoň se středoevropské státy vyhnuly výrokům o kulturní kontrarevoluci proti Bruselu nebo krádežích koní, jak se před týdnem vyjádřili maďarský premiér Viktor Orbán a předseda polské vládní strany Jaroslaw Kaczynski, dodává slovenský deník Sme.

Nejvyšší unijní politici se v Bratislavě dohodli na cestovní mapě, podle které by měly věci postupovat, píše server německé stanice Deutsche Welle. Zdálo se, že členové odložili rozdílné názory, aby se mohli soustředit na nadcházející významné summity, které přijdou začátkem příštího roku na Maltě a pak v březnu v Římě.

Politici se dohodli na větší ochraně vnějších hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že na nich předloží konkrétní výsledky. Jediným drobnějším vítězstvím v Bratislavě byla společná tisková konference kancléřky a francouzského prezidenta Françoise Hollandea; však také Merkelová v posledních týdnech vynaložila maximální úsilí, aby „slavný francouzsko-německý motor opět uvedla do chodu“.

Kancléřka hovořila o budoucích pracovních místech, podpoře začínajících podniků a vyhlídkách mládeže. Základem bratislavského summitu byla podle ní spolupráce, kompromisy, solidarita a společné hodnoty. Ale až půjdou voliči v Německu a Francii příští rok k volebním urnám, bude je víc zajímat, co tohle všechno znamená pro jejich životy.

Summit EU v Bratislavě

Podle Hollandea bude prvním bezprostředním cílem ochrana vnějších hranic unie. A jako první dostane za tímto účelem peníze Bulharsko – konkrétně 160 milionů eur. Unie pošle Sofii také personál. Jádrem francouzsko-německé iniciativy je však bezpečnost. Obě země chtějí zřídit společný hlavní štáb, který bude koordinovat evropské mise.

Hostitel summitu slovenský premiér Robert Fico zaujal v Bratislavě smířlivý postoj, ale jeho maďarský kolega Viktor Orbán schůzku označil za neúspěšnou – účastníkům se podle něj nepodařilo změnit „uprchlickou politiku Bruselu“. Ve své zemi teď vede kampaň, která má rozjitřit cítění Maďarů před nadcházejícím referendem proti uprchlickým kvótám.

Vlády se soustřeďují na domácí témata

Orbán svým evropským kolegům také předložil dokument Visegrádské čtyřky s návrhy na takzvanou „flexibilní solidaritu“. Podle něj by země musely povinně posílit svou bezpečnost, pokud nechtějí přijímat uprchlíky. Kancléřka Merkelová připustila, že takové řešení by mohlo přinést výsledky. Nespokojený byl se summitem i italský premiér Matteo Renzi. Má pocit, že členské země Itálii opustily a nechaly ji, aby nesla břemeno uprchlíků sama, píše Deutsche Welle.

„Tato schůzka zaznamenala určitý posun kupředu, ale pořád měla daleko do představy, kterou o Evropě máme,“ cituje italského premiéra Renziho evropský server Politico. Viktor Orbán se zase netajil názorem na evropskou migrační politiku, která je podle něj „sebezničující a naivní“.

Italský premiér Matteo Renzi i jeho maďarský protějšek Viktor Orbán byli s výsledkem bratislavského summit nespokojeni

Podle serveru však řada analytiků summit chválí, protože pro příští měsíce stanovil jen skromnou agendu. Jiní, jako ředitel evropského programu slovenského bezpečnostního Institutu GLOBSEC Milan Nič, zase upozorňují, že většina evropských politiků a vlád je slabá a pouze přežívá. A proto se soustřeďují na domácí témata.

Kromě posílení vnějších hranic a poskytnutí peněz, 200 pohraničníků a 50 vozidel Bulharsku patří k dalším výsledkům summitu snaha zavést do roku 2020 wi-fi síť ve všech velkých evropských městech. Do roku 2025 by pak měla být dispozici síť 5G. Evropští politici se rovněž shodli na posílení Evropských sborů solidarity na dobrovolné bázi, upřesňuje Politico.

autor: gzb
Spustit audio