Ötziho mumie už 25 let vypráví svůj příběh
Dnes je to čtvrt století, co byl na alpské hranici mezi Rakouskem a Itálií nalezen Ötzi, dobře zachovalá přírodní mumie člověka, který žil někdy kolem roku 3300 před naším letopočtem. Je nejstarší svého druhu a nabízí nebývalý pohled na Evropany pozdní doby kamenné.
„Za 25 let o Ötzim víme hodně,“ uvádí archeolog Miroslav Popelka z Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Víme, že to byl muž asi 160 cm vysoký, měl tmavohnědé až černé vlasy dlouhé asi 9 cm. Poté, co se v roce 2012 podařilo rozluštit celý Öztiho genom, můžeme určit i jeho původ.
„Pocházel ze vzdálenosti 60 km od místa nálezu, ze Severní Itálie, a svědčí pro to spousta indicií, mimo jiné i zbytky slídy v jeho trávicím traktu, která se vyskytuje jen v oblasti kam Otzi geneticky spadá,“ vysvětluje vědec.
Tento člověk trpěl lymskou boreliozou, měl sklony ke kardiovaskulárním chorobám, problémy s klouby a bolesti páteře. „Ötzi byl tetován, ovšem ne jehlou, ale nařezáváním kůže, do které mu byl vtírán prach z rozdrceného dřevěného uhlí,“ dodává archeolog.
Zajímavé je, že ještě 12 hodin před smrtí byl prý Ötzi ještě tam, kde bydlel. „Když si vezmeme, že ho nalezli ve výšce 3210 metrů, tak za 12 hodin udělal velký výškový výstup,“ upozorňuje Popelka.
Původ a příčina smrti? Stále jen teorie
Kdo ale Ötzi byl, zůstává nadále předmětem dohadů. „Měděná sekerka, kterou u sebe měl, byla na úrovni dnešních velmi drahých hodinek. A jestli ho někdo zabil, tak proč mu jeho cenné věci nesebral?“
„Ötzi je báječný doklad toho, jak nutná je spolupráce mezi různými vědními obory. S množstvím nálezů kolem mumie by si sama archeologie prostě neporadila.“
Za 25 let od objevení mumie se objevilo mnoho teorií o příčinách úmrtí. Poslední vychází ze vzorku odebraného z okolí rány. „Pod lopatkou byl nalezen kamenný hrot šípu, dva centimetry hluboko a přeťal mu aortu, takže velmi rychle vykrvácel,“ tvrdí archeolog.
„Druhou variantou je rána na hlavě. My ale nevíme, jestli mu ji způsobil nepřítel, nebo jestli si ji Ötzi způsobil v agonii, kdy padl a rozrazil si hlavu o kámen, kterých bylo tenkrát všude spousta, protože tehdy v Alpách nebyl sníh a led, ale holá skála,“ uzavírá Miroslav Popelka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
