Ze strany veřejnosti není o Týden duševního zdraví takový zájem, jaký bychom si představovali

„Je to také pro to, aby pacienti mohli odhadnout své možnosti. Na druhou stranu jsou situace, kdy pacient by rád a chtěl by se na takovou akci podívat, ale jeho duševní stav to nedovolí, tam asi rozhodne nakonec lékař.“

Snažili jsme se, aby to byla velká otevřená akce pro lidi zvenku

Martin Šťastný byl u všech ročníků jihlavského Týdne duševního zdraví. „Před osmnácti lety jsme se snažili, aby to byla velká otevřená akce pro lidi zvenku. Dělali jsme to s agenturou Prázdniny v Telči, bylo to fajn. Dnes se dostáváme k minimalistickému pojetí, kdy jednak je to otázka finanční pochopitelně, a za druhé není zas takový zájem ze strany veřejnosti, jaký bychom si představovali. To nás trochu trápí,“ krčí rameny Martin Šťastný.

Podle jihlavského psychologa by bylo skvělé, kdyby se zdraví lidé potkali s tématikou duševní nemoci či duševního zdraví. „Minulou středu jsme pomáhali kolegům z Fokusu na Týdnu duševního zdraví v Pelhřimově, oni tam měli budku, kde se simuloval průběh schizofrenní ataky, schizofrenního vnímání. Zájem byl, nebyly to davy, ale většinou to byli lidi, kteří měli s duševní nemocí zkušenost nebo měli doma někoho nemocného, nebo se s někým, kdo nebyl psychicky v pořádku, setkali na pracovišti, ti se ptali,“ vysvětloval Martin Šťastný.

Když nic takového kolem sebe nevidím, nemám, netrápí mě, tak asi ty informace nevyhledávám

Na druhou stranu je podle Šťastného poctivé říci, že je dobře, pokud člověk nemusí řešit duševní poruchu. „Když nic takového kolem sebe nevidím, nemám, netrápí mě, tak asi ty informace nevyhledávám,“ vysvětluje Martin Šťastný.

„O to víc mě mrzí, když se objeví v médiích nějaká kauza, která je interpretována jednostranně a vcelku ne úplně dobře směrem ani k duševně nemocným, ale ani k těm zdravým lidem. Není to dobrá zpráva o tom, jak probíhá lékařská péče, jaké jsou její možnosti, jakým způsobem se dá intervenovat u duševních lidí. Takové zjednodušení škodí obecnému mínění o tom, jak asi duševní nemoc vypadá,“ upozorňuje Martin Šťastný.

Nejvíc ošetřených pacientů? S úzkostnými stavy, poruchami nálady, úzkostně depresivními stavy

Duševních poruch je celá řada. „Od poruchy s pamětí, demencí, až po poruchy vývojové u dětí, přes závislosti, neurotické poruchy, schizofrenie, další psychózy, poruchy chování jiného druhu, poruchy osobnosti, mentální anorexie, sexuální dysfunkce, to všechno patří do psychiatrie,“ vyjmenovává Martin Šťastný.

„Trend je vcelku jasný, v ambulantní sféře je nejvíc ošetřených pacientů v oblasti neurotických poruch, úzkostné stavy, poruchy nálady, úzkostně depresivní stavy a tak dále. U hospitalizovaných jsou to těžší formy duševních poruch, jako jsou psychózy plus přibývají demence a závislostí.“

Beseda s malířkou bude přínosem i pro pacienty

18. ročník Týdne duševního zdraví pokračuje až do čtvrtka 22. září. „Dnes v 17 hodin bude vernisáž obrazů a koláží Markéty Dohnalové. Ona píše knihy, má sama psychiatrickou zkušenosti, léčila se. Po vernisáži bude mít besedu. Já věřím, že to bude zajímavé i pro naše pacienty, ne všichni jsou zvyklí slyšet o nemoci z druhé strany. Jistě to bude inspirativní i pro ně,“ zve na program Týdne duševního zdraví v Jihlavě klinický psycholog Martin Šťastný.

Týdne duševního zdraví