Robert Schuster: Němečtí sociální demokraté a lákadlo levicové koalice
Nedávné volby do berlínského zastupitelstva znovu oživily fantazii těch, kteří již dlouhodobě volají po vzniku nových politických konstelací v Německu. Je totiž docela dobře možné, že novou vládu by mohla v německé metropoli tvořit koalice sociálních demokratů, Zelených a postkomunistické Levice.
Současný starosta města Michael Müller již dal najevo, že by se podobnému spojenectví nebránil. Nehledě na to, že by odráželo daleko lépe většinové nálady ve městě než dosavadní aliance sociálních a křesťanských demokratů.
Pro takovouto alianci zatím ještě nikdo nevymyslel nějaké chytlavé a dobře zapamatovatelné označení, jaké v minulosti doprovázel vznik jiných trojčlenných koalic. Jen si vzpomeňme například na „semaforovou“, „jamajskou“ nebo „keňskou“ koalici.
I když podobná trojčlenná levicová vláda, jaká se nyní rýsuje v Berlíně, je už dva roky u moci ve východoněmeckém Durynsku, byla by její metropolitní varianta docela výrazně odlišná: vůdčí silou by v ní totiž nebyli postkomunisté, nýbrž sociální demokraté.
A tím by právě pro ně mohlo mít vznikající vládní spojenectví dalekosáhlé dopady i na německou politiku. Sociální demokraté totiž trpí již řadu let tím, že pokud chtějí po volbách vládnout, nemají prakticky žádnou jinou možnost, než spolupracovat s křesťanskými demokraty.
Čistě levicová vláda
Ovšem nikoli v roli toho, kdo ve vládě udává směr, ale jako juniorpartner, jenž i při sebevětší snaze zůstává vždy ve stínu.
To je u sociálních demokratů zdrojem dlouholeté frustrace, stejně jako skutečnost, že se jim v průzkumech veřejného mínění nedaří vymanit se z pětadvacetiprocentního politického ghetta, a tím reálně dosáhnout na prestižní pozici spolkového kancléře.
Avšak společná vláda se Zelenými a postkomunisty na celostátní úrovni by jim tohle všechno mohla zajistit. A navrch ještě přinést usmíření s členskou základnou, jež volá již řadu let po návratu k takzvané autentické levicové politice.
Její zásady by se daly poněkud zjednodušeně redukovat na požadavky zavedení vyšších daní pro bohaté a prostřednictvím regulací spoutat globalizovaný kapitalismus.
O co větší by byla shoda na domácím poli, o to větší problémy by se mohly objevit v zahraniční politice. Zatímco Zelení, kteří již jednou vedli německou diplomacii, jsou dnes docela realističtí, tak postkomunisté jsou stále přesvědčeni, že němečtí vojáci by se už nikdy neměli zúčastnit zahraničních misí, stejně tak, že Severoatlantická aliance je imperialistický spolek, který by měl být rozpuštěn.
Němečtí sociální demokraté tak do jisté míry stojí před osudovou volbou. Právě rozdíly v zahraniční politice by se mohly jevit jako podstatná překážka na cestě k lákavé představě, že by Německu mohla napříště vládnout čistě levicová vláda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
