Amarouny v praxi: „Když člověk jí rozmíchaný prášek v láhvi, je za exota,“ říká IT vývojář

23. září 2016

Zaostřeno

Ledničku, mikrovlnku, ba ani talíře nebo příbor nepotřebují. Lidé, jejichž strava se skládá z rozpustného prášku s obsahem vyváženým tak, aby tělu nic nechybělo. Mladé experimentátory k takové redukci jídelníčku přitom čím dal častěji vede snaha o racionalizaci a efektivní práci s vlastním časem. Přípravou a obstaráváním jídla nechtějí jednoduše ztrácet čas. Kdo jsou lidé, kteří se dobrovolně vzdávají pestré stravy?

„Mám před sebou jídlo v prášku, porci oleje, speciální láhev a speciální odměrku. Otevřu si sáček, z něj naberu čtyři odměrky prášku, poté přidám olej a přibližně 800 mililitrů vody a pořádně vše protřepu.“ Tak popisuje přípravu svého oběda student Mendelovy univerzity v Brně Tomáš Lesák (22 let).

Problém západní civilizace je v tom, že nezná nedostatek, ale jen přebytek potravy. Není tu podvýživa, ale naopak nadváha. Potraviny nejsou produkovány s účelem být co nejzdravější, ale co nejprodávanější. Obsahují velké množství cukru a tuku. Myslím, že potravina jako tato, by umožnila člověku snadno si vybrat cestu skrz složité regály v obchodě.Jakub Straka, konzument tekuté stravy

Tekutý pokrm je podle jednoho ze studentů chuťově nijaký. „Není to žádný super zážitek. Když si to ale ochutím například skořicí, tak se na jídlo i těším,“ dodává. Tři porce rozpuštěného výrobku, které nahrazují denní plnohodnotné jídlo, by měly energeticky a výživově vystačit na celý den.

Ideální záchrana pro zaneprázdněného studenta

K jídlu z prášku se student dostal přibližně před rokem a půl. Nekonzumuje jej výhradně, ale podle jeho slov mu šetří čas a práci, když nestíhá mezi semináři a přednáškami. Jedna porce výrobku přijde přibližně na padesát korun. „Oběd v menze stojí přibližně stejně, ale najím se z něho daleko méně a přijde mně nezdravější,“ uvádí student.

„Vím, co jím, a věřím firmě, která pokrm vyrábí. Ta uvádí, že je vše z nemodifikovaných surovin,“ vysvětluje další důvody své volby ve stravování. „Osobně rád vařím a dělám si rád salát. Ale ten sám potom nesním. Pokud si dávám jídlo z prášku, vydrží v krabici snad i několik let a nemusím řešit vyhazování věcí z ledničky,“ vysvětluje výhodu prášku před čerstvými surovinami a jejich objemem ze svého pohledu Lesák.

Bez vidličky a nože exotem

„Zaujalo mě to z hlediska toho, že přichází budoucnost a je možné, že zastará běžné jídlo a hlavně proto, že by člověk už nemusel jíst pravidelně,“ uvádí další konzument výrobku, IT vývojář Jakub Straka. „Je to úspora času a energie na rozhodování. Další výhoda je, že mně to chutná a mám přesnou kontrolu nad tím, co jím, protože nemám tendenci jíst něco dalšího. Co mně ale vadilo, byla vzniklá bariéra s okolím. Když člověk jedl rozmíchaný prášek v láhvi, byl za exota. A připadal si mimo,“ uvádí. Rychlé trávení výrobku, což uvedl jako druhý zásadní problém, řešil prokládáním tekuté stravy oříšky.

Přehrajte si nyní celý příspěvěk a zjistěte, komu a kde může výrobek pomoci a být ideální plnohodnotnou stravou. Ale i to, kde naopak může strávníkovi uškodit. Jak na jednotvárnou stravu nahlížejí odborníci?