Ve Würzburgu budou blahořečit českého rodáka, pátera Engelmara. V koncentráku mu říkali Anděl z Dachau

Engelmar Unzeitig, rodák z Hradce nad Svitavou, který zemřel mučednickou smrtí tři měsíce před koncem války v koncentračním táboře v Dachau, bude v sobotu blahořečen v chrámu sv. Kiliána ve Würzburgu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Engelmar Unzeitig

Engelmar Unzeitig | Foto: Pavel Polák

Páter Engelmar se narodil ve východních Čechách, do semináře marianhillského řádu chodil ve Würzburgu a faru poté vedl ve Zvonkové na Šumavě.

„Už v roce 1945 jsem si myslel, že to byl světec," říká 85letý páter Wolfgang. Blahořečení považuje za výsledek mnohaletého úsilí. „Od roku 1991 jsem se o to snažil. Sbíral jsem písemnosti, úřední listiny, jména svědků a vyjednával jsem s Římem, a tak vlastně rozeběhl celý proces blahořečení," vysvětluje Wolfgang.

Za druhé světové války odsuzoval Engelmar pronásledování Židů. Proto ho v roce 1941 zatklo gestapo a uvěznilo v koncentračním táboře Dachau, kde byli umístěni všichni duchovní.

Anděl z Dachau se konce války nedožil

V koncentračním táboře mu zjevně na životě ostatních záleželo více než na svém vlastním. Dělil se o jídlo s ostatními a pomáhal ruským zajatcům. „Jeho největším skutkem podle mě bylo, že dobrovolně odešel pomáhat ruským vězňům do baráků, kde řádil tyfus. To je důkaz velké sebeobětující se lásky," dodává Wolfgang. Proto mu začali ostatní říkat Anděl z Dachau.

Engelmar Unzeitg se nakazil tyfem a zemřel tři měsíce před koncem druhé světové války. Osud člověka, který bránil před lidskost před nenávistí i v těch nejextrémnějších podmínkách, si v sobotu v katedrále sv. Kiliána připomene mnoho lidí včetně českého ministra kultury Daniela Hermana (KDÚ-ČSL).

Jeho odkaz připomíná i výstava ve würzburské radnici. „Připomíná dvacet osobností, které ve Třetí říši kvůli své víře trpěli a kteří skončili v koncentračních táborech," říká Hans-Peter Doerr z Ackermannova sdružení. Podle něj takových osobností ale byly stovky.

Pavel Polák Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme