Z Německa se vyváží hodně zbraní, proto musíme uprchlíkům pomoci, říkají němečtí sociální pracovníci

Osmdesátimilionová země, které se ekonomicky daří, má povinnost pomáhat. A ostatní země by také měly otevřít hranice, tvrdí němečtí sociální pracovníci, kteří se zúčastnili pražské debaty z cyklu Lidová škola migrace.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Syrští uprchlíci v Německu

Syrští uprchlíci v Německu | Zdroj: Reuters

Do Zützenu, malé vesnice s 350 obyvateli ležící asi hodinu jízdy autem od Berlína, před rokem přišlo 100 uprchlíků. Dietmar Schultke, sociální pracovník Červeného kříže, říká, že se bál, jak starousedlíci uprchlíky přijmou.

„Naše malá vesnice byla rozdělená. Velká část lidí říkala: ‚uprchlíci vítejte'. Další je ale nechtěli. Báli se o svůj životní styl a tvrdili, že s běženci budou jenom potíže. Uspořádali proto i demonstraci, která na tomto místě byla myslím největší za posledních dvacet let," popisuje Schultke.

Irmer: Chybí dostatek jazykových kurzů

Krátce po příchodu uprchlíků do Zützenu se uklidnili vášně odpůrců. „Společně s místními jsme běžencům začali pomáhat. Ubytovali se a uprchlické děti nastoupily do škol společně s těmi německými. Prostě začali normálně žít. A po roce zkušeností musím říct, že se to povedlo," vysvětluje sociální pracovník.

Přehrát

00:00 / 00:00

Co si myslí němečtí sociální pracovníci o migraci a jaká je situace v Německu? Zjistíte v reportáži Lukáše Matošky.

Jeho kolega Patrick Irmer ze Saské rady pro uprchlíky poukazuje hlavně na to, co je potřeba zlepšit. Nejdůležitější podle něj je znalost němčiny. V táborech však není dostatek jazykových kurzů. Navíc taky lidé v táborech nemohou chodit do školy. A to je problém.

„Do určité míry to dává smysl. V té době totiž ještě není jasné, kde jejich cesta skončí. Stane se třeba, že dorazí do Drážďan, ale pak je úřady pošlou do Lipska. Takže by bylo zbytečné, aby začali navštěvovat kurzy ve městě, kde by je nemohli dokončit. Problém je, že uprchlíci v registračních táborech tráví třeba 6 měsíců, aniž by se mohli začít vzdělávat," vysvětluje Irmer.

Schultke: Německo i Česko vyváží hodně zbraní, a proto by mělo uprchlíkům pomoci

Irmer nemá žádné iluze o životě v táborech. Proto by upřednostnil, aby imigranti byli ubytovávání v jednotlivých bytech. Volných bytů je podle něj v Sasku hodně.

„Musíme to zvládnout - máme totiž odpovědnost. Proč? Uvedu jeden z důvodů. Německo je čtvrtým největším vývozcem zbraní na světě. Mimochodem i z České republiky se prodává hodně zbraní. Také proto máme povinnost poskytnout mezinárodní ochranu těm, kteří utíkají z válečných zón," přesvědčuje Patrick Irner.

Dietmaru Schultkemu, který vyrůstal ve východním Německu, současná situace připomíná historii. „Železná opona, berlínská zeď, to všechno bylo hloupé. Měli bychom si pamatovat, že něco takového už nikdy nechceme. Proto bych chtěl vzkázat třeba do Budapešti: otevřete své hranice, udělali jste v roce 1989, můžete to udělat i dnes," naráží Dietmar na plot s žiletkovým drátem, který Maďarsko loni postavilo podél svých jižních hranic, aby zastavilo uprchlíky.

Protiimigrační strany v Německu sílí

V Německu však stále roste počet lidí, kteří by s Patrickem a Dietmarem nesouhlasili. Preference protiimigračních stran rostou.

Alternativu pro Německo, největší z těchto stran, by podle nejnovějších průzkumů volilo 16 procent voličů. Stala by se tak třetí největší stranou v zemi. Proto začínají volat po omezení počtu příchozích i zavedené strany, jako třeba bavorská CSU.

Lukáš Matoška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme