Metro má mít charakter a jasný vchod a východ. Rozhovor s architekty alternativní trasy D

28. září 2016

Zatímco mnoho lidí zoufalo nad vizualizacemi budoucího Metra D, studenti druhého ročníku pražské ČVUT zveřejnili svou vlastní vizi podzemní budoucnosti. Podle Jana Bittnera, Matúše Beráka a dalších mladých architektů vedených docentem Zdeňkem Rothbauerem by Metro D mělo být daleko střídmější. Na propojení modrou linkou se shodli ještě před tvorbou individuálních stanic. Fascinace betonem se u všech návrhů objevila náhodou. Proč je beton „upřímný“ materiál a jaké zásady by se měly dodržet u navrhování tak specifických staveb, jako je stanice metra?

Kdo vlastně přišel s návrhem vytvořit v ateliéru Rothbauer celou trasu metra D?Zdeněk Rothbauer: Byl to návrh studentů druhého ročníku. Přišli za mnou do ateliéru, protože se jim nelíbilo zpracování stanic metra D. Požádali mě, jestli bych je do ateliéru nevzal, byť jsme toto téma nevypsali. Přišlo mi to zajímavé a výsledek byl překvapivý – hlavně proto, že jejich práce byla pečlivá, velice inovativní, byla za ní obrovská snaha.

Co byla hlavní myšlenka vašeho návrhu?Zdeněk Rothbauer: Studenti mají zásadní tendenci – při architektonickém ztvárnění stanic nechtějí nic kamuflovat. Chtějí metro nějakým způsobem obnažit až na konstrukci a navíc mít přidanou hodnotu. Myslím si, že je to správná a ověřená cesta. Co se týká metra, řada takových pokusů už existuje. Není to tedy nic vyloženě inovativního, ale je to vyjádření poctivosti přístupu k objektu, který se nachází v zemi a jeho základním materiálem je beton. Studenti se beton pokusili prosadit jako hlavním výrazový materiál. Aby to nebylo zase o lepení konstrukcí nějakým dekorem, který vlastně nikomu nic moc neříká.

03712921.jpeg

V čem si myslíte, že jsou specifické stavby, jako je metro? Třeba s ohledem na beton – nevyvolával by v lidech úzkost? A mají se brát emoce návštěvníků u takovýchto staveb v potaz?Jan Bittner: Přemýšlím, která stavba ve mně vyvolává největší úzkost. Asi jsou to stavby, kde je nejvíce druhů materiálů a které jsou nejbarevnější. Na druhou stranu, každého asi napadne, že se to s betonem trochu přehání. Nemyslím si ale, že to je na škodu. Praha má v centru města obrovský problém s takzvaným vizuálním smogem, velmi málo se tu reguluje počet reklam, různých poutačů a tak dále. Takže já jakožto cestující, který vejde do podzemí, kde bude jen holý beton a světlo, si můžu vizuálně odpočinout.

Jaké zásady by měl architekt dodržovat, když navrhuje metro? Jan zmínil vizuální odpočinek, to je možná spíš takový bonus. Co dalšího by mělo být jasné pravidlo u staveb metra?Matúš Berák: Je vhodné, když do stanice vede jeden vstup na jednom konci stanice a druhý na druhém konci. Když stanice neobsahuje rozsáhlé vestibuly a složité chodby, ve kterých se člověk dokáže ztratit. Chce to jednoduchost a s tím související použitelnost.Jan Bittner: Já bych jen dodal, že je důležité myslet na to, jak budou vypadat východy ze stanice na povrch. Dovolil bych si říct, že to je mnohem důležitější než architektonický výraz stanice, protože když do ní netrefíme, tak je hlavní loď a celý spodek k ničemu. Jak říkal Matúš, je to taková neřest pražského metra: máme obrovský počet východů. Počítal jsem východy na Můstku a je jich přes patnáct. To mi přijde jako pro turistu moc.

03712920.jpeg

Možná už jsme na to trochu odpovídali, ale čím myslíte, že je specifické pražské Metro? A jak by se ta specifičnost měla odrážet v nových stanicích?Zdeněk Rothbauer: Každé metro je něčím specifické. Nedávno jsem si prohlížel nové stanice v Budapešti, také jsou také celé z betonu, ale jsou to doslova chrámy a mají velice výrazný charakter. I když trochu žehráme na naše původní stanice, taky mají charakter. Mají nějakou nit, která to provazí. Když sjedete do stanic, poznáte, že jste na Áčku, Béčku nebo Céčku. Myslím, že studenti přišli s myšlenkou, že beton může být právě to pojítko, kterým bude výrazná ta nit stanic Déčka.

Nedávno jste pořádali v rámci Zažít město jinak workshop Nakresli své metro. Na místě jste taky diskutovali, co lidi nejvíce zajímalo?Matúš Berák: Velmi často se omílalo, proč beton. Na základě čeho jsme zvolili tolik betonu, jestli nám to nepřijde až moc, jestli to není negativní.

Co jste odpovídali?Matúš Berák: Snažil jsem se argumentovat tím, že je to to nejpravdivější, co může vzniknout, když jde o dopravní stavbu. Nebude se tam plácat nic dalšího. Samozřejmě je to ale věc názoru. Někteří lidé preferují jen barvy a světlo, aby se tam cítili příjemněji. Áčko je docela barevné, z toho asi převládají pocity, že barva a světlo jsou vhodné. I když na Áčku není až tak velká intenzita světla, jak by člověk čekal.

Myslel jsem, že trasa A měla připomínat historická sklepení a měl tu být šerosvit, nepletu se?Zdeněk Rothbauer: Dalo by se to tak asi říct, ale důležité je, že i v betonu lze atmosféru měnit světlem. Studenti si vymysleli, že tam dají jednu barvu, která měla linku doprovázet, což byla modrá. Na to téma se objevovaly momenty, které se daly aplikovat světlem. Podobně funguje třeba Stockholmské metro. Celý Stockholm je postavený na veliké žulové skále. Když se metro stavělo, dělaly se štoly vyrubané ve skále a oni to nechali, Fakt je, že se tam objevují obrázky, ale zkrátka je tam pořád poctivost toho, že metro prochází žulovým masivem, tak je tam ten masiv ve stanicích pořád přítomný a atmosféra v suterénním prostoru se prostě dotváří světlem. I beton může vyznít formou světla.

03712930.jpeg

V čem měli studenti největší obtíže při koncipování stavby metra? Zdeněk Rothbauer: Myslím, že největší problémy u metra vyplývají z toho, že se do něj nějak musím dostat a nějak z něj vyjít. Návrh Metroprojektu je jakousi realitou, která dnes platí, a to sice že nejjednodušší způsob je vyjít někde na ulici, tam udělat domeček, ve kterém mám východ i vstup. V centru města je ale tohle řešení katastrofální, protože zaplevelím prostor ulice. Proto jsem tlačil na studenty, aby se pokusili začlenit vstupy do metra do nějakých objektů. Vím, že to není jednoduché, protože to jsou věci právní, věci finančního rázu, jejich projednávání je velmi složité. Tady by ale měla nastoupit váha magistrátu. Měl by se pokusit při takhle velké investici vykupovat. Třeba by se měl vykoupit i dům. Tohle byl jeden z nejtěžších úkolů, který studenti měli.

Které jsou vaše nejoblíbenější stanice metra?Zdeněk Rothbauer: V oblibě mám stanici metra Muzeum. Stanice je propojená přímo s vestibulem a tvoří takový majestátní prostor. Je to adekvátní tomu, že tady musí projít strašně veliké množství lidí, je to stanice v centru města, zároveň není přeplácaná.Jan Bittner: Mám velmi rád stanice, které byly ušetřeny při povodních, takže jsou v původním stavu: Flora, Jiřího z Poděbrad, Želivského. Mám je rád hlavně díky původnímu osvětlení, je tlumenější, víc ponuré. A od dětství mě fascinuje stanice Malostranská, protože vestibul ústí přímo do královských zahrad.Matúš Berák: Pro mě je to určitě Malostranská. Velmi dobře zapadá do prostředí, kde je. Taky se mi velmi líbí Kolbenova.

03712922.jpeg
autor: Jonáš Zbořil
Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka