Bohumil Doležal: Hysterický strach z migrační vlny a boj proti islámu se vydávají za vlastenectví

České státní svátky se podle něho dají rozdělit na folklorní, jako jsou Vánoce, Velikonoce nebo Nový rok, se kterými jsou spojeny tradice a rituály, ale se státem jako takovým příliš nesouvisí.

Archeologie státních svátků

Se zbylými státními svátky provedl Bohumil Doležal „archeologii“ a mluvil o jejich vzniku. Dřívější 9. květen, dnešní 8. květen – Den vítězství označil za svátek bolševické nebo prebolševické provenience, který byl v roce 1990 posunut o den zpět. S prvorepublikovou tradicí se pojí 28. říjen, z 19. století pochází svátky svatých Cyrila a Metoděje a Jana Husa, které byly svátky slovanství proti římanství a němectví. Den vzniku samostatného státu 1. ledna je pro většinu lidí pouze den volna po Silvestru a výčet svátků Doležal zakončil 17. listopadem a 28. zářím, tedy Dnem boje za svobodu a demokracii a Dnem české státnosti.

Jak by si podle něho měli lidé připomínat dnešní svátek, tedy Den české státnosti? „Dnešní svět je takový civilní, na velké parády nedá a já myslím, že to je dobře. Důležité je, aby to lidé měli nějakým způsobem ve vědomí. Není od věci, že by měla být nějaká státní akce. Osobně si myslím, že to, co se děje 28. října, by se mělo dít 28. září, ale nemusela by to být taková „opičárna“, ale něco civilního, čím by stát dal najevo, že ví, že na tomto stojí. Ne na svatém Václavovi, ale na tradici českého státu, který existuje od raného středověku.“

Vlastenectví vs. hysterický strach z migrace

„Vidím, že se tu vzbuzuje hysterický strach z migrační vlny a uprchlíků, z něčeho, co působí jak divoženky a hejkalové, protože tu zatím žádní nejsou. Tento hysterický strach se vydává za vlastenectví, nebo se vydává za vlastenectví boj proti islámu, ale já se vsadím, že těm lidem na těch muslimech nejvíc vadí, že věří v Boha, stejně jako já věřím v Boha, a co proti tomu dokáží postavit za naše hodnoty, je nanejvýš konzumace vepřového,“ říká Bohumil Doležal.

Podle něho neplatí, že by si nyní začali Češi uvědomovat svou vlastní identitu a upínat se ke křesťanským hodnotám. „Poslechl jsem si například pana Konvičku a on jako hodnoty cítí cestovatelství a sbírání vzácných bylin, to mi připadá hrozně chudé. Náš problém je ten, že to, čemu se říká vlastenectví, to znamená nějaká pozitivní láska ke společenství, ve kterém žijeme a které bychom chtěli ovlivnit k lepšímu, nemáme pořádně definované a stojí na pahodnotách,“ komentuje to Doležal.

Proč Češi státní svátky příliš neslaví? Poznamenaly nás církevní tradice, když je většina Čechů ateisty? A co si myslí o hysterii kolem migrační krize? Poslechněte si celé Interview Plus.