Jednou budeme na Marsu žít. Není ale třeba spěchat, říká americký kosmonaut Bartoe

„Jsem optimista,“ říká Američan John-David Bartoe. „Jednoho dne lidé k Marsu poletí a budou tam žít. Není potřeba spěchat. První kroky už jsme započali, a dorazíme tam, až budeme připraveni.“

Snahu soukromých subjektů dosáhnout Marsu astrofyzik vítá. „Může se zapojit kdokoli, kdo má dost dobrých a inovativních nápadů. Nemusí to být pouze vlády a společnosti, které pracují na cestě na Mars.“

Astronaut je přesvědčen, že jednou na Marsu bude mít lidstvo kolonii. „Jako když lidé kdysi táhli s karavanami na západ, tak proto, aby tam zůstali. Totéž se bude opakovat,“ předpovídá Bartoe.

Je ale nutné, aby do vesmíru cestovali lidé, když už máme výkonné roboty? „Potřebujeme obojí. Nejdříve vyšleme roboty, aby zjistili, jak to tam vypadá, ale robot si nikdy nepovede tak dobře jako člověk,“ soudí kosmonaut.

„Astronauti dobře vědí, co přesně hledají, ale robota by bylo velmi těžké naučit například který kámen na povrchu Marsu najít,“ uzavírá John-David Bartoe.

Hlavní je bezpečnost a spolehlivost

Druhým kosmonautem, který v brněnské hvězdárně spoluzahajoval otevření nové expozice, byl Rus Sergej Avdějev, který je o 15 let mladší než Bartoe. Jak on vidí současné trendy v oblasti vesmírných cest?

„Pilotované lety byly kdysi státní. Teď se objevují soukromé bezpilotní lodě a je jich stále více. Lidé dokonce uvažují i o vývoji soukromých vesmírných stanic,“ potvrzuje astronaut.

Podle něj je ústředním kriteriem bezpečnost a spolehlivost. „Za mě není rozhodující, čím budeme létat, ale jestli to bude bezpečné a spolehlivé.“

„Reálně nevidím rozdíl mezi státním a soukromým sektorem. Jediné, co se může lišit, je cíl, proč člověk letí do vesmíru: buď letí z výzkumného důvodu, nebo jako cestovatel, aby viděl něco nového,“ uvažuje Avdějev.

Zkušenosti ale ukazují, že i tzv. vesmírní turisté se před letem připravují na plnění vědeckých úkolů. „V procesu přípravy na let se postupně se noří do nového světa. Když pak odletí do vesmíru, také se podílí na výzkumných projektech,“ upozorňuje kosmonaut.

Vesmírná stanice Mir|foto: NASA GOV

Jeho názor na použití robotů ve vesmírných programech je podobné jako v případě jeho amerického kolegy. „Dívejme se na vesmír jako na jedno z míst, kde lidé prostě pracují,“ radí.

„I ve vesmíru je snaha nahradit člověka stroji. Na jedné straně je snaha sestrojit robota, který by pracoval bez lidí, ale na druhé straně je nezbytná přítomnost člověka tam, kde probíhá výzkum. Ideálně by to mělo vypadat tak, že na začátku bude člověk, který bude řídit stroj, aby se naučil, jak vesmírná praxe vypadá, a potom člověk všechnu práci přenechá robotům,“ shrnuje Sergej Avdějev.

John-David Francis Bartoe (výřez)|foto: NASA GOV