Radek Diestler: Zapomenutý plzeňský rodák Spurný přivezl do Čech Armstronga a Fitzeraldovou, jeho otec vedl Havlům Lucernu

Je málo tak zapomenutých plzeňských rodáků jako on. Schválně jsem se zkusil podívat do databází vědecké knihovny, jestli ho vede v patrnosti. Projedu bázi regionálních osobností, nula. Kalendárium osobností západních Čech? Ani ťuk.
Já to prosím pěkně knihovně nevyčítám. Sám jsem na něj před časem narazil vyloženou náhodou. Od té doby mne ale nepřestává fascinovat. František Spurný, narozený v Plzni devátého října na den přesně před sto lety.

Otec sehnal Carusa i Šaljapina

František Spurný byl impresário. Manažer. Šedá eminence československého zábavního průmyslu, především v oblasti populární hudby. Možná nejvýznamnější postava českého popu, která kdy spatřila světlo světa v „tutom“ městě. Ještě větší než Karel? otáže se nevěřícně posluchač, hluboce přesvědčený, že není boha kromě Gotta. Jasně, přeháním. Ale jen trochu. Což bude, doufám, dokázáno.

Ke svému povolání měl František Spurný skvělé předpoklady a zázemí. Jeho otec Bedřich Spurný, původně hudební kritik, byl manažerem České filharmonie, Emy Destinové, mistrů houslí jako Kocián nebo Kubelík. Do svých služeb ho získali bratři Havlové a pověřili ho vedením pražské Lucerny. Bedřich Spurný do ní dokázal dostat Fjodora Šaljapina nebo Enrica Carusa, pěvecké superstars své doby.

Syn se stal Hašlerovým manažerem

Když roku 1933 náhle zemřel, bylo Františkovi šestnáct a půl. Do rodinné branže byl sice zapracován, ale věnovat se jí nechtěl. Leč nebylo zbytí a František Spurný záhy ukázal, že jablko nepadlo daleko od stromu. Organizoval české turné Pabla Casalse, stal se manažerem Karla Hašlera. Na konci třicátých let rychle vycítil potenciál swingu, který se zrovna dovalil do Čech. I v mizerných protektorátních podmínkách dokázal pořádat na svou dobu monstrózní koncerty, na kterých shromáždil tuzemskou špičku žánru. Zároveň uspořádal na konci války přehlídku mladých swingových kapel z celé republiky: ten špičkový manažerský výkon docení leda pamětníci, pokud ještě jsou.

Po válce pokračoval v činnosti v Lucerně, chvíli byl tajemníkem Jana Wericha. Po Únoru na něj trhlo, protože soukromé koncertní agentury byly vyhlášeny jako buržoazní přežitek a rozprášeny. Spurný o sobě v jediném rozhovoru, který jsem s ním našel, tvrdil, že na chvíli musel k lopatě. Muž takového rozletu a smělých koncepcí však našel cestu zpátky. Chvíli dělal náboráře v Divadle na Fidlovačce a pak se v prosinci 1962 zase vrátil do Lucerny.

Spurný přivezl Armstronga

A pak rozvinul svůj talent i v podmínkách socialistické agentáže a v zemi, kde manažer bylo div ne sprosté slovo. V uvolněných podmínkách druhé půlky šedesátých let se napojil na švýcarskou agenturu Schmidt Production a vytvořil její pražskou expozituru. On stojí za památnými pražskými koncerty Louise Armstronga. Elly Fitzgerald. Historka, jak málem dostal do Prahy Beatles, má nejspíš reálné jádro. Mimo to dělal manažera Karlu Gottovi a sehrál zásadní roli v jeho angažmá v Las Vegas. A také Waldemaru Matuškovi, když odešel z divadla Rokoko.

Tyhle kapitalistické manýry pak v rámci konsolidačního procesu po srpnu 1968 nové panstvo Spurnému spočítalo. Ocitl se ve vazbě, jeho dlouholeté konexe ho ale uchránily před exemplárním procesem. Uklidili ho na kulturní středisko v Ústí nad Labem, kde strávil několik let. V roce 1976 se opět mohl vrátit do Prahy: ještě se na chvíli zapojil do organizování velkých koncertů v Lucerně, ale záhy odešel na odpočinek.

Zemřel v únoru 1987. Už za svého života byl mužem zákulisí, šedou eminencí. Takoví mizí z povědomí rychle. Občas si na něj vzpomene některý z jeho klientů, ale jsou to historky tak pro rodinný magazín. Bohužel, podobná je i kniha, která skrze osudy Lucerny vypráví jeho příběh. Zasloužil by si lepší. Protože český šoubyznys neměl a dosud nemá nikoho takového, jako byl František Spurný, zapomenutý rodák z Plzně.