Polský starosta, který neskrývá svou homosexuální orientaci, se stal hvězdou opozice

8. říjen 2016

Polská pravicová vláda se dostala do křížku s Evropou v otázce potratů, migrace i demokracie. Z města Słupsk poblíž baltského pobřeží ale vede liberální protiútok charismatický čtyřicetiletý starosta Robert Biedroń, píše evropský server Politico.

Jediný starosta v celém Polsku, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci, se stal jedním z vůdčích hlasů opozice proti nacionalistické straně Právo a spravedlnost. Někteří liberální komentátoři dokonce navrhují, že by měl v roce 2020 kandidovat na prezidenta.

Biedroń se od většiny polských politiků svými slovy i činy výrazně liší. Otevřeně se hlásí k sekulárním a liberálním hodnotám a hájí také radikální politiku otevřených dveří pro uprchlíky.

Na radnici ve Słupsku nenajdete žádné bezpečnostní kontroly. Běžně se stává, že ho někdo z občanů odchytí na chodbě, protože si s ním chce promluvit. Občas dokonce ve městě postaví červenou pohovku a pozve lidi, aby se s ním posadili a popovídali si. Takzvaná „metoda červené pohovky“ podle něj je způsobem, jak se dozvědět, co voliče trápí.

Úsporná a otevřená radnice

„Celý den jsem zavřený na hradě,“ řekl Biedroń při rozhovoru v budově radnice, novogotické stavbě z roku 1901. „Mentálně se ale neuzavírám. Kdybych necítil srdce města, nemohl bych rozhodovat.“ A lidé za ním chodí, píše server Politico. Nedávno se v jeho kanceláři objevil důchodce se slovy: „Nutně si musíme sednout a promluvit si, pane starosto.“ Žena ho odchytla na chodbě, aby mu vysvětlila problém s parkováním. Jinou tazatelku překvapilo, že si starosta okamžitě nevybavil její jméno.

„Snaží se ukázat, jak by měly správně fungovat místní správa a demokracie,“ říká třicetiletý Michał ze Słupska. „Měla by to být služba lidem, ne jejich zneužívání pro vlastní cíle.“

Radnice polského města Słupsk

Słupsk, který má asi 90 000 obyvatel, je pátým nejzadluženějším městem v Polsku. Úkolem starosty Biedroně, který je vzděláním politolog, je omezit deficit přesahující jednu a půl miliardy korun. Zatím se mu ho podařilo snížit o deset procent. Šel sám příkladem a z radnice udělal vzor šetrnosti: dobrovolně si snížil plat, služební automobil vyměnil za kolo a návštěvníci místo balené vody dostávají vodu z kohoutku.

Zavedl ale i jiné, závažnější změny. Když se před dvěma lety stal starostou, odstranil portrét národního hrdiny, papeže Jana Pavla II., protože podle jeho názoru by veřejné instituce měly být sekulární.

Místní učitelce, která se na sociální síti vyjadřovala proti imigrantům, odpověděl tím, že do její třídy přivedl rodinu uprchlíků. Nedávno zpochybnil tvrdou linii, kterou polská vláda nastolila v otázce potratů. Přijetí navrhovaných zákonů by mohlo vést k úplnému zákazu potratů dokonce i v případě znásilnění, incestu nebo deformace plodu. Biedroń varoval, že Polsko se může stát „autoritativní demokracií“.

Jako dlouhodobý aktivista za práva LGBT komunity se Biedroń stal prvním polským poslancem, který se otevřeně přihlásil ke své homosexuální orientaci. Do parlamentu se dostal v roce 2011 na kandidátce liberálního Palikotova hnutí. V době, kdy byl poslancem, ho napadli na ulici. Řekl: „Přesto jsem věděl, že to je jediná cesta – kdybych lidem neumožnil přímou konfrontaci, neměli by šanci svůj názor na gaye změnit.“

Ačkoliv Polsko gayům neumožňuje vstupovat do registrovaného partnerství, nemluvě už o uzavírání sňatků, páry z celého Polska se sjíždějí do Słupska, aby Biedroń jejich obřadu poskytl zdání formálnosti.

Polsko, zdraví, ženy, potraty

Naděje liberálů

Když v roce 2014 kandidoval na starostu, voliči ho podpořili, protože cítili, že jim naslouchá. Dokázal ale také chytře využít nechuti, kterou místní lidé ve Słupsku pociťují vůči větším městům v okolí, jako je Gdaňsk.

Tím, že dokázal vyhrát volby s finančně nenáročnou kampaní typu „ode dveří ke dveřím“, předvedl navíc značný talent pro nízkorozpočtovou politiku.

To nezůstalo bez povšimnutí. Sloupkař Witold Gadomski ho na stránkách listu Gazeta Wyborcza popsal jako „jednoho z nejzajímavějších polských politiků. Podle Gadomského by „o něj měly bojovat všechny strany, které nejsou xenofobní, nacionalistické a úzkoprsé.“

Biedrońův úspěch připomíná, že Polsko je politicky složitá země, obzvláště od loňských voleb, které zemi de facto rozdělily na dva nepřátelské tábory, čteme na stránkách serveru Politico. Polská vláda, která budí doma i v zahraničí rozruch svým nekompromisním postojem k potratům a migraci, získala většinu v parlamentu, i když obdržela pouze 37,6 % voličských hlasů. Umožnily to zvláštnosti volebního systému. Znamená to, že Poláků, kteří s vládní konzervativní linií nesouhlasí, je hodně – a Biedroń se stal jedním z jejich hlasů.

Zatímco strana Právo a spravedlnost je silná hlavně v menších městech a na vesnici, kde mají lidé pocit, že jejich ekonomické postavení se od pádu komunistického režimu příliš nezlepšilo, Słupsk tomuto profilu neodpovídá. Západní část Polska, kde město leží, je méně katolická a liberálnější než východ Polska.

Vstoupí na horskou dráhu?

Biedroń své město popisuje jako místo, kde „je každý uprchlíkem“. Je to narážka na jeho složitou historii. Do roku 1945 byl Słupsk součástí Německa a jmenoval se Stolp. Po roce 1945 sem jako noví obyvatelé přišli z východu Poláci a Ukrajinci, kteří nahradili Němce a vyvražděné Židy.

Město leží asi 20 kilometrů od Baltského moře, je zelené a kompaktní. Biedroń od svého zvolení začal usilovat o to, aby ze starého města dostal auta a vytvořil tak prostor pro pěší zónu s lavičkami, kavárnami a restauracemi. Radnice také chce předejít útěku podnikatelů z centra, proto nabízí těm, kteří se tam rozhodnou zůstat, daňové zvýhodnění.

Starosta města Słupsk Robert Biedroń na setkání s tehdejší polskou premiérkou Ewou Kopaczovou

I když je Biedroń ve svém městě populární, na národní úrovni jeho cesta nebude jednoduchá, píše server Politico. Původně se v politice na celostátní úrovni už nechtěl angažovat – tvrdil, že je spokojený tam, kde je. Pravicová politika vlády ho ale zviditelnila na celostátní úrovni jako hlas opozice.

„Nabízí se nám teď politická horská dráha, která nemá žádné bezpečnostní zábrany a nevíme, kde může skončit,“ řekl nedávno polskému zpravodajskému serveru onet.pl. Připouští, že na štědrých slibech vládnoucí strany, třeba na příspěvku, vypláceném rodinám s mnoha dětmi, něco je. On sám ve Słupsku investuje do iniciativ, které mají pomoci chudým, například do sociálního bydlení.

Přesto je ale politicky od Práva a spravedlnosti velmi daleko. Nepatří ani k příznivcům Občanské platformy, která Polsku vládla v letech 2007-2015. Když přišla řeč na sociálně liberální reformy, Občanská platforma vedená Donaldem Tuskem, který je dnes předsedou Evropské rady, v obavách před ztrátou konzervativnějších voličů a nelibostí mocné katolické církve couvla, čteme na stránkách serveru Politico.

„Donald Tusk také slíbil zákon o registrovaném partnerství a řekl, že nebude klečet před faráři. A co z toho bylo? Nic,“ řekl Biedroń pro onet.pl. Odstup, který má od obou hlavních polských stran, z Biedroně dělá v polské politice svěží hlas. Teď ale říká, že jeho politické ambice se omezují na Słupsk.

„V parlamentu jsem diskutoval o ideologii, ale jako starosta oddávám páry, vidím lidi plakat, jsem u toho, když se rodí a umírají,“ říká Biedroń v závěru reportáže evropského serveru Politico. „Musím být pragmatický.“

autor: mit
Spustit audio