Nobelovu cenu za ekonomii získali Hart a Holmström. Věnují se teorii ohledně smluv

Nobelovu cenu za ekonomii získali britsko-americký ekonom Oliver Hart a Fin působící rovněž v Americe Bengt Holmström. Královská švédská akademie věd ocenila jejich příspěvek k teorii kontraktu. Jejich práce vrhá světlo na to, jak se mohou aktéři s rozdílnými zájmy dohodnout na vzájemně prospěšném řešení, oznámila Královská švédská akademie věd.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Finský profesor působící v USA Bengt Holmström

Finský profesor působící v USA Bengt Holmström | Zdroj: Reuters

„Moderní ekonomika je založena na nespočetném množství smluv, mezi které patří například smluvní vztahy mezi akcionáři a vedením firmy, mezi pojišťovnou a klientem nebo mezi státními subjekty a jejich dodavateli,“ uvedla akademie.

Oba ekonomové se věnovali právě způsobům, jakými ekonomičtí aktéři uzavírají vzájemné smlouvy. Zabývali se například tím, kdy je vhodnější, aby některé oblasti, jako zdravotnictví, školství nebo věznice, spravoval stát a kdy soukromé firmy.

Zkoumali také to, jakým způsobem mají být placeni učitelé nebo zdravotníci. Zda mají dostávat pevné mzdy, nakolik se má hodnocení odvíjet od odvedeného výkonu a podobně.

Laureáti podle akademie rozpracovali všeobecný rámec pro analýzu řady různých problémů v návrzích smluvních vztahů. Jde například o to, jak svázat plat šéfa firmy s výkonem nebo jak efektivně privatizovat činnosti veřejného sektoru.

Vytvořili tak nové teoretické nástroje, které slouží lepšímu pochopení kontraktů v ekonomice i životě a umožňují se navíc vyhnout nástrahám v podobě smlouvy.

Šestašedesátiletý Oliver Hart se narodil ve Velké Británii a v současné době působí jako profesor na americké Harvardově univerzitě.

Ve Spojených státech, konkrétně na technickém institutu v Massetchusets, působí i druhý oceněný, 67letý Bengt Robert Holmström původem z Finska. Tématem smluv a vztahu státu a firem v oblastech jako zdravotnictví se zabývají už od 90. let.

Nobelova cena za ekonomii až od roku 1969

Nobelova cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, které vynálezce dynamitu Alfred Nobel stanovil ve své závěti z roku 1895.

Uděluje se až od roku 1969 z iniciativy švédské národní banky, která je nejstarší centrální bankou světa. Oficiální název zní názvem Cena Švédské národní banky za rozvoj ekonomické vědy na památku Alfreda Nobela.

Ocenění loni získal 69letý ekonom Angus Deaton za analýzu spotřeby, chudoby a bohatství. Jeho práce mimo jiné pomohla určit, které sociální skupiny jsou ovlivněny zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny.

Kdo už letos získal Nobelovu cenu?

Letošní týden vyhlašování Nobelových cen začal v pondělí oceněním za fyziologii a lékařství. Získal ji 71letý Japonec Jošinori Ósumi za objevy při zkoumání autofagie.

V úterý se svět dozvěděl, že Nobelovu cenu za fyziku získali tři Britové působící ve Spojených státech. Vědci David Thouless, Duncan Haldane a Michael Kosterlitz se zabývali výzkumem topologických vlastností hmoty a jejích změn.

Ve středu oznámila Švédská královská akademie věd, že Nobelovu cenu za chemii získali vědci Jean Pierre Sauvage, Fraser Stoddart a Bernard Feringa za vývoj molekulárních strojů.

Nobelovu cenu míru získal kolumbijský prezident. Bojoval za ukončení půl století trvajícího konfliktu

Číst článek

V pátek obdržel Nobelovu cenu za mír kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Komise ho ocenila za roli při ukončení 52 let trvajícího konfliktu. Santos pomohl dojednat mírovou dohodu s největší povstaleckou skupinou FARC. Nobelovu cenu získal i přesto, že Kolumbijci v nedělním referendu dohodu těsně odmítli.

Kdo převezme Nobelovu cenu za literaturu, se svět dozví ve čtvrtek. Ocenění se poté budou oficiálně předávat v den výročí úmrtí Alfreda Nobela, tedy 10. prosince.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme