Den boje proti trestu smrti. „Popravovat těžké zločince je morální povinnost,“ říká k tomu filozof Černý

Tam, kde má kat zelenou

Ve chvíli, kdy se někdo postaví proti důležitým vlastnostem, kdy můžeme cítit bolest, kdy máme plány, tak vlastně svým činem vyjádří absolutní neúctu k tomu, co je pro nás důležité. A i podle teorie práv, tak můžeme práva ztratit, například tehdy, kdy zabijeme hodně lidí.David Černý

Podle právníků jsou popravy takřka poznávacím znamením autoritářských a totalitních režimů, v Česku se naposledy popravovalo v roce 1989. Loni bylo po celém světě popraveno nejvíce lidí za posledních 25 let. Proč? O tom v Dnešním Plus debatují mluvčí Amnesty International Martina Pařízková spolu s Davidem Černým z Ústavu státu a práva.

„Všechny ty země, které ještě praktikují trest smrti, bohužel nepopravují jenom za ty nejzávažnější zločiny, tedy za úmyslné zabití. Spoustu zemí ještě popravuje za zločiny spojené s drogami, v Číně za ekonomickou kriminalitu, mnohé země Blízkého východu navíc popravují za věci, které by neměly být klasifikovány jako trestné činy. Patří sem cizoložství nebo čarodějnictví v Saudské Arábii," říká Martina Pařízková z Amnesty International.

Podle Davida Černého z Ústavu státu a práva je nutné mezi zeměmi, které vykonávají trest smrti, rozlišovat. „Morální oprávnění uložit a vykonat trest smrti mají jenom společnosti, které ztělesňují nějaký morální ideál, čili liberálně demokratické státy. V ostatních případech si myslím, že ty země nemají morální právo popravovat své občany. Odůvodnění trestů smrti je různé. Bohužel se neprosadila teorie, kterou považuji za správnou. K popravování by docházelo jen v případě těch nejzávažnějších zločinů."

Morální povinnost?

Podle Martiny Pařízkové souvisí zvyšující se počet poprav i se zhoršující se bezpečnostní situací ve světě. „Už v roce 2014 ten obrovský nárůst souvisel s nějakým skutečným nebo imaginárním nebezpečím. Často ale dochází k tomu, že jsou lidi odsuzováni na základě velmi vágních antiteroristických zákonů. Často po nespravedlivých soudech, často jsou tímhle způsobem umlčováni disidenti nebo aktivisti." David Černý uložení trestu smrti zvlášť nebezpečným zločincům obhajuje. „Společnost, pokud chce být skutečně morální, tak má povinnost popravovat takovéto zločince. Pokud naše společnost tuto morální povinnost neplní, tak je to chyba."

Ztratit právo na život

Poslední evropskou zemí, která vykonává trest smrti, je Bělorusko. Návrat do některého z dalších států starého kontinentu není příliš pravděpodobný. Martina Pařízková tento trend vítá. „Z hlediska lidskoprávní organizace by to byl obrovský historický krok zpátky. Z našeho pohledu je správný krok trest smrti rušit. Je to už 140 zemí." David Černý by naopak znovuzavedení trestu v právním státě a pro obzvlášť závažné zločiny uvítal. „Ve chvíli, kdy se někdo postaví proti důležitým vlastnostem, kdy můžeme cítit bolest, kdy máme plány, tak vlastně svým činem vyjádří absolutní neúctu k tomu, co je pro nás důležité. A i podle teorie práv, tak můžeme práva ztratit, například tehdy, kdy zabijeme hodně lidí."