Kdo chce roztříštit Evropu

12. říjen 2016

Britský publicista John Lloyd v komentáři uveřejněném agenturou Reuters soudí, že v současné Evropě existují mnohé síly, které se ji snaží navrátit do stavu roztříštěnosti. Návrat do minulosti není podle Lloyda agendou jen takzvaných brexitářů, tedy stoupenců odchodu Spojeného království z Evropské unie. Na uvržení Evropy do stavu, který Lloyd považuje za krajně nežádoucí, se podílejí také Maďarsko a Polsko.

Svůj komentář otevírá popisem historických souvislostí, v jejichž proměně vidí kořeny současných odstředivých poryvů, ve kterých se starý kontinent zmítá. Alfred Jarry umístil první dějství své parodie na Macbetha Král Ubu do Polska. Do místa, které je ve hře označeno slovem „nikde.“ Lloyd poukazuje na to, že hra byla ve své době neúspěšná. Současníky šokovala svou absurditou a obscénností. I zeměpisné určení místa děje bylo spíš tragické než humorné. Když byla totiž Jarryho divadelní hra v roce 1896 uvedena, Polsko se skutečně nacházelo „nikde“. Poláci byli národem bez vlastního státu. Ten byl od roku 1795 rozdělen mezi Rakousko, Rusko a Prusko.

Bude mít Velká Británie následovníky?

Polsko bylo dlouho obětí velmocí, se kterými sousedilo. Poláci znovu získali samostatnost po první světové válce. Jen aby ji opět ztratili v důsledku invaze nacistického Německa a Sovětského svazu. Po osvobození Rudou armádou Moskva zemi s pomocí polských komunistů nekompromisně podřídila své vlastní vůli. Polsko bylo znovu osvobozeno v roce 1989. Tentokrát za pomoci odborového hnutí Solidarita. Její vůdčí osobnost, nejznámější intelektuál, bývalý disident, historik a ministr zahraničí Bronisław Geremek, po získání nezávislosti vyzdvihl přistoupení Polska do Evropské unie. Geremek událost charakterizoval jako „konec rozdělení Evropy.“ Ale Geremek mýlil, píše Lloyd. Polsko a Maďarsko jsou země, které stojí v čele sil snažících se o opětovné rozdělení Evropy.

Východoevropské vlády a politické reprezentace se po pádu komunismu hlásily k levému nebo pravému politickému středu. Měly společný hodnotový systém, ukotvený liberálně, sekulárně a především nadšeně proevropsky. Ale nyní vládnoucí polská konzervativní strana Právo a spravedlnost se liší. Jedná se o silně národovecké, nezlomně katolické a ostře euroskeptické hnutí. Následovat Velkou Británii na cestě ven z Evropské unie ale nebude. Potřebuje unijní dotace,“ soudí komentátor John Lloyd a dodává: „Brát peníze z Bruselu ovšem pro polskou vládní stranu ani jejího vůdce Jarosława Kaczyńského neznamená podřídit se Bruselu. Evropskou unii i Severoatlantickou alianci znepokojují útoky Varšavy na instituce v zemi: na soudy, média a bezpečnostní služby. Ale možná nejlépe ilustrují nový fundamentalisticky konzervativní přístup Polska následující dva případy, pokračuje komentář uveřejněný agenturou Reuters:

Úder světovému kulturnímu dědictví

„Předchozí vláda plánovala vybudovat muzeum druhé světové války v Gdaňsku jako nejkomplexnější svého druhu. Takové, které na celém světě nebude mít obdoby. Americký historik Timothy Snyder, konzultant projektu, ocenil jeho přednosti následujícími slovy: „Ostatní válečná muzea se zaměřují pouze na danou zemi. Naproti tomu muzeum v Gdaňsku si za svůj cíl vytyčilo ukázat pohled na dějiny z perspektivy společností celého světa.“ Jednalo se o připomínku epochy válečnictví, za které Polsko trpělo více než kterýkoli jiný středoevropský stát. Muzeum ale také zároveň mělo zasadit polskou zkušenost okupace do kontextu a porovnat ji se zkušenostmi jiných zemí.

To už ale neplatí. Muzeum druhé světové války v Gdaňsku by se mělo otevřít příští rok, ale jeho zaměření bude zřejmě úplně jiné. Pro pohledy z nejrůznějších perspektiv už v něm místa nebude. Středobodem se pravděpodobně stanou okolnosti bitvy o poloostrov Westerplatte. Na něm hrdinsky čelila dvousetčlenná polská posádka ostřelování z pevniny a moře nacistickými vojsky na začátku invaze. Ale to už se jedná o jiné muzeum, než jaké bylo v plánu. Dosavadní odborný konzultant, světově uznávaný historik Snyder, o tomto kroku napsal: „Předběžná a ohromující likvidace původního záměru muzea není nic menšího než úder světovému kulturnímu dědictví.“

"Nebyla to nehoda, šlo o ruskou vraždu"

Další příklad změny základního směřování Polska zahrnuje jinou tragédii, uvádí komentátor Lloyd slíbený druhý případ. V dubnu 2010 zahynula skupina vysokých polských představitelů při leteckém neštěstí. Vládním speciálem cestovali na pietní připomínku sedmdesátého výročí Katyňského masakru, při němž bylo na 25 tisíc polských důstojníků zavražděno v katyňských lesích. Sověti dlouho vinili nacisty, nakonec se však ukázalo, že polské důstojníky i civilisty v roce 1940 zavraždila sovětská NKVD. Ale zpět k leteckému neštěstí u Smolenska z 10. dubna roku 2010. Mezi mrtvými byli tehdejší prezident Lech Kaczyński s manželkou, náčelník polského generálního štábu a několik ministrů. Následné vyšetřování zjistilo, že polský letoun Tupolev se pokoušel přistát v husté mlze na cestě k letišti, které nedisponovalo moderními naváděcími systémy. Následkem riskantního manévru stroj havaroval a všichni na palubě zemřeli.

Ruští a polští vyšetřovatelé se na základě záznamů z černých skřínek letadla shodli, že to byla nehoda. Ale Jarosław Kaczyński, dvojče bývalého prezidenta, tento závěr nikdy nepřijal. A teď vyzývá Poláky, aby zhlédli celovečerní film s názvem Smolensk, který naznačuje, že nehoda byla další ruská vražda. Ve stejné době nová zpráva vyšetřovací komise obviňuje předchozí vládu Polska z „falšování, manipulace, skrývání a vyhýbání se“ pravdě o nehodě. A komentátor Lloyd pokračuje: „Před několika dny jsem mluvil s ministrem bývalé polské vlády. Byl zoufalý jak ze změny zaměření gdaňského muzea, tak samozřejmě z filmu. Řekl také, že „není pochyb o tom, že havárie letadla byla nehoda. Na nahrávce z černých skříněk byl jasně slyšet generál, který pilotům nařídil přistát. Nicméně, Poláci, včetně školáků, jsou vyzýváni, aby film zhlédli, je to prý vlastenecká povinnost.“

"Kosmopolitní despota dusí evropské státy"

Polská vláda se snaží oživit a pěstovat nenávist vůči oběma tyraniím, které rozdrtily Polsko - nacistickému Německu a Sovětskému svazu. Zobrazování historického postavení oběti slouží vládě jako základ budování toho, co označuje za „autentické“ Polsko. Tedy takové, kde je církev a její vyučování svaté a uctívané, homosexualita je považována za perverzi a jakýmkoliv vnějším vlivům je potřeba se vyhnout, protože jsou nevítané. V tomto ohledu je potřeba zmínit, že vládní strana Právo a spravedlnost nedávno utrpěla vzácnou porážku. Pouliční protesty tisíců žen ji přinutily odstoupit od plánu úplného zákazu potratů. Ale Jaroslaw Kaczyński prohlásil, že i tak bude jeho strana v parlamentu „nadále přijímat v tomto ohledu opatření."

Společně s Polskem je také Maďarsko součástí středoevropské frakce, která vykresluje Evropskou unii jako kosmopolitního despotu. Britské červnové referendum o vystoupení z Evropské unie je sice jiný fenomén, ale působí na ně povzbudivě. Maďarské referendum o kvótách ukázalo, že téměř sto procent voličů chce udržet migranty za maďarskými hranicemi. Ačkoli referndum bylo neplatné, vzhledem k volební účasti nižší než 50 procent, přesto podporuje chuť některých států vzepřít se konsensu sjednocené Evropy.

Odlišně smýšlející miliardář a filantrop maďarského původu George Soros je přesvědčený, že rozpad Evropské unie je „prakticky nevyhnutelný.“ Evropská unie vzešla z přesvědčení, že kontinent musí překonat odkaz a následky tragédie světové války. Jaroslaw Kaczyński ukázal, že tento mezinárodní idealismus je nyní slabý a že každý stát se musí starat o připomínku války na svém území. Tragédie, která byla kdysi morálním základem evropské jednoty, se dnes nacionalizuje. Tolik britský publicista John Lloyd v komentáři pro agenturu Reuters.

autor: thk
Spustit audio