Ledničky a klimatizace musí být ekologičtější. Dohodlo se na tom přes 150 států

Diplomatům se ve Rwandě podařilo dohodnout na důležité smlouvě pro boj s globálním oteplováním. Budou se snižovat emise vypouštěné z chladicích zařízení.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

John Kerry na klimatické konferenci ve Rwandě

John Kerry na klimatické konferenci ve Rwandě | Zdroj: Reuters

Přes 150 států se ve Rwandě dohodlo na snížení skleníkových plynů z chladicích zařízení, například ledniček a klimatizací. Oznámil to tamní ministr životního prostředí. Světová média mluví o dalším významném mezníku v boji s klimatickými změnami.

Dohoda rozděluje státy do tří skupin, které mají různě dlouhou dobu na to, aby snížily množství skleníkových plynů. Rozvinuté země, tedy většina Evropy a taky Spojené státy, budou muset snížit emise o 10 procent už do tří let a o 85 procent do dvaceti let. Některé z nich s tím už začaly. Rozvojové země se zavázaly svou produkci skleníkových plynů z chladicích zařízení zmrazit až do roku 2024, respektive 2028, a až pak je postupně snižovat.

Americký ministr zahraničí John Kerry možnost řešení naznačil už v pátek, ale dojednané bylo až přes noc z pátku na sobotu. V úspěšnost rwandského summitu věřil i šéf Programu OSN pro životní prostředí, ale rozhovory hladké nebyly. Spojené státy s podporou dalších asi 100 zemí požadovaly rychlejší snižování vypouštěných škodlivých plynů.

EU udělala krok ke schválení klimatické dohody z Paříže. Má zpomalit oteplování planety

Číst článek

Oproti tomu třeba Indie chtěla pro sebe a další rozvojové země víc času na to, aby mohla přizpůsobit svůj průmysl. Původně požadovala, aby se na ni dohoda začala vztahovat až v roce 2031, pak ze svých nároků slevila. Spojené státy, Evropská unie a některé africké země zase chtěly emise snižovat už za čtyři roky.

Podle agentury Reuters vědci předpokládají, že rychlé snížení emisí z chladicích zařízení by mohlo očekávaný růst světové teploty do konce tohoto století snížit až o půl stupně Celsia. Takzvané částečně fluorované uhlovodíky, zkratkou HFC, kterých se nová dohoda týká, můžou být podle odborníků až deset tisíckrát nebezpečnější než oxid uhličitý.

Prošla také dohoda z Paříže

České ministerstvo životního prostředí uvádí, že tyto plyny sice nemůžou poškozovat ozonovou vrstvu, ale zase se můžou podepsat na globálním oteplování. Navíc v atmosféře zůstávají i několik desítek let. Spotřeba HFC v Evropské unii po roce 1990 stoupla o 60 procent a rostla i v rozvojových zemích. Plyny totiž nahradily v průmyslu dřív používané chlor-fluorované uhlovodíky, kterých se týkaly minulé ekologické dohody.

Minulý týden také takzvanou pařížskou klimatickou dohodu schválil dostatečný počet států na to, aby smlouva nabyla účinnosti. Ratifikovaly ji totiž Indie, Kanada a taky Evropský parlament. Dohoda proto bude účinná od 4. listopadu. Pařížská dohoda počítá se zastavením objemu vypouštěného oxidu uhličitého. Země by se tak neměla oteplit víc než o 2 stupně Celsia oproti dobám před průmyslovou revolucí.

Kromě pařížské klimatické dohody nová smlouva z Rwandy navazuje taky na nedávné ujednání o snížení emisí z letectví.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme