Korunu Himálaje dobýval bez přístrojů a mnohdy sám. Messnerův život poznamenala bratrova smrt

Přesně před třiceti lety vystoupal italský horolezec Reinhold Messner na čtvrtou nejvyšší horu světa Lhotse a stal se prvním člověkem, který zdolal všech čtrnáct osmitisícových vrcholů, takzvanou Korunu Himálaje. Nikdy přitom nepoužil kyslíkové přístroje, a tak patří mezi největší horolezecké legendy. Jeho himálajské dobrodružství ale začalo tragédií. Až do roku 2005 ho provázely pomluvy o tom, jak při výstupu na Nanga Parbat nechal svého bratra Günthera napospas osudu.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Horolezec Reinhold Messner v nově otevřeném horském muzeu na vrcholu Kronplatzu v Jižním Tyrolsku

Horolezec Reinhold Messner v nově otevřeném horském muzeu na vrcholu Kronplatzu v Jižním Tyrolsku | Foto: Vladimír Kroc | Zdroj: Český rozhlas

V roce 1970 se šestadvacetiletý Reinhold a jeho mladší bratr Günther Messnerovi vydali na svoji první velkou expedici.

Cílem byla jedna z nejvyšších skalních stěn na světě vedoucí na vrchol osmitisícovky Nanga Parbat. Při sestupu ale Günthera nejspíš smetla lavina a dolů se tak vrátil jen Reinhold, který byl pak až do roku 2005 obviňován, že bratra na hoře nechal.

Po nalezení Güntherových ostatků se ale Reinhold nakonec dočkal ospravedlnění. Děsivá zkušenost ho však poznamenala, a tak ho provázela samota.

Přehrát

00:00 / 00:00

Reinhold Messner se po smrti bratra naučil žít o samotě. Zpočátku pro mě bylo složité cokoli dělat sám, později ale nebylo zbytí, vzpomíná italský horolezec

„Naučil jsem se s tím žít. Zpočátku pro mě bylo složité cokoli dělat sám, později ale nebylo zbytí. Sólové výstupy v Alpách, sólové výstupy v Himálaji, sám jsem překonal Gobi, všude jsem se musel spolehnout sám na sebe. Stejně tak své knihy nikomu nediktuji, ale píšu je sám. Je to samotářská práce, ale mám ji rád víc a víc,“ říká Reinhold Messner.

Rodák z italského Brixenu je prvním člověkem, který vystoupil úplně sám na nejvyšší horu světa Mount Everest, navíc bez fixních lan a samozřejmě bez kyslíkového přístroje. Své až nadlidské výkony ovšem občas trochu zlehčuje.

„Nejlepším obdobím pro nás byla šedesátá až osmdesátá léta, kdy jsme mohli všude létat. Ti, co byli desítky let před námi, jezdili na lodích – tři měsíce tam a tři měsíce zpět. Ani se nebavím o generaci nazpět, která mohla za svůj život stihnout třeba jen dvě velké expedice,“ připomíná Messner.

Podle něj teď začínají být výpravy znovu složitější, a to kvůli nestabilním politickým situacím v zemích s nejvyššími vrcholky světa. Například základní tábor pod pákistánským Nanga Parbatem se před třemi lety stal cílem teroristů, kteří v něm povraždili deset lidí.

Dalším problémem jsou komerční výpravy, v nichž jsou netrénovaní jedinci, kteří ohrožují nejen své životy. „My horolezci to máme jinak. Pro nás není dobré, nebo špatné, ale jen možné a nemožné. A velcí horolezci mohli měnit nemožné věci na nemožné,“ myslí si Messner.

Dvaasedmdesátiletý bývalý horolezec tvrdí, že v horách se dá najít plno dobrodružství daleko od masových výstupů. V nich už v dnešní době čekají ve frontách stovky lidí.

Jakub Marek, Radek Šamša Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme