Vybudovali starověkou čínskou Terakotovou armádu Řekové?

17. říjen 2016

BBC přišla s kontroverzní teorií, že obyvatelé Západu přišli do Číny už o více než 1500 let dříve, než tam dorazil Marco Polo. Čínští experti se teď podle ní dokonce domnívají, že slavnou Terakotovou armádu pomohli starověkým Číňanům postavit Řekové, píše britský populárně-naučný server Ancient Origins.

Podle BBC pro tuto teorii svědčí nálezy v hrobce Prvního císaře, kde byla Terakotová armáda objevena, ale i výsledky genetických studií.

Marco Polo na dvoře mongolského vládce Kublaj-chána na ilustraci z cestopisu Milion

Podle čínského archeologa Li Siou-čena byly nalezeny důkazy o úzkých kontaktech mezi Čínou Prvního císaře a Západem ještě před otevřením Hedvábné stezky, tedy mnohem dříve, než se donedávna soudilo.

Až dosud panovalo přesvědčení, že jedním z prvních Evropanů, kteří s Čínou navázali styky, byl Marco Polo ve 13. století, který měl doručit dopis a dary papeže Řehoře X. mongolskému vládci Kublaj-chánovi. To také učinil, byl vřele přijat, zůstal v Mongolsku 17 let a nahromadil velké bohatství.

Teď se však zdá, že prvním Evropanem na Dálném východě nebyl.

Řekové ve službách čínského císaře

Genetická studie odhalila na starověkých nalezištích v celé čínské oblasti Sin-ťiang mitochondriální DNA, která je typická pro Evropu. To naznačuje, že se tam lidé ze Západu usazovali už v době Prvního čínského císaře Čchin Š‘-chuang-tiho, který vládl v letech 259 až 210 před naším letopočtem.

K prvním kontaktům s Evropany mohlo dokonce dojít už před 3800 lety, neboť v Tarimské pánvi v Sin-ťiangu se našly mumie s výraznými bělošskými rysy a evropskou DNA. Nové archeologické nálezy v mauzoleu císaře Čchin Š‘-chuang-tiho navíc přinesly důkazy, že zhruba osm tisíc terakotových soch pohřbených v hrobce bylo inspirováno řeckým sochařstvím a jejich tvůrce možná učili starověcí řečtí řemeslníci v třetím století před naším letopočtem.

Vědci zdůrazňují, že před vznikem Terakotové armády neměla Čína tradici ztvárňování lidských postav v životní velikosti a tuto změnu stylu lze vysvětlit pouze vnějšími vlivy. Vedoucí Katedry dějin asijského umění Vídeňské univerzity profesor Lukas Nickel je přesvědčen, že Prvního čínského císaře inspirovaly řecké sochy, které se do Asie dostaly s dobyvačnými výpravami Alexandra Velikého.

Logo

Armáda může být ještě mnohem větší

Podle historických dokumentů nastoupil císař Čchin Š‘-chuang-ti na trůn v roce 246 př. n. l. a hned zahájil výstavbu své hrobky nedaleko Si-anu. Toto dnes největší mauzoleum na světě vybudovalo 700 tisíc dělníků, z nichž mnozí byli trestanci nebo dlužníci. Umělci pak vyrobili asi osm tisíc barevných soch bojovníků, zřejmě podle živých modelů, kteří měli na sobě kamenné brnění a drželi skutečná kopí, meče a luky.

Archeologové se domnívají, že armáda měla císaře chránit na posmrtné cestě. Ležela pod zemí přes dva tisíce let, než ji v roce 1974 náhodou objevili čínští zemědělci při hloubení studně. Byl to jeden z nejvýznamnějších archeologických nálezů všech dob. Dodnes však nebylo odkryto celé naleziště a panuje přesvědčení, že tisíce nalezených hliněných válečníků, koní, vozů a zbraní jsou jen zlomkem toho, co se pod zemí ještě skrývá.

Bohužel, není pravděpodobné, že by se hrobka císaře Čchin Š‘-chuang-tiho v dohledné době otevřela veřejnosti. Kromě řady jiných problémů se v ní skrývá i řada nástrah pro nezvané návštěvníky, jako je například vodní příkop plný rtuti. Čínská vláda také tvrdí, že současná technologie nedokáže adekvátně zajistit tak obrovský podzemní komplex a trvanlivost tolika artefaktů, píše server Ancient Origins.

autor: gzb
Spustit audio