Ilona Švihlíková: Zájem o participaci zaměstnanců roste

Rozsáhlý výzkum v rámci EU shrnul do řady doporučení Evropský parlament. Zjistilo se totiž, že nejvíce odolné vůči krizi byly lokálně zakotvené firmy, které byly buď částečně či plně kontrolovány zaměstnanci. Do této kategorie spadají samozřejmě i družstva.

Usnesení Evropského Parlamentu přímo uvádí: „V období krize se družstva ukázala jako odolnější v porovnání s řadou konvenčních podniků, a to jak z hlediska zaměstnanosti, tak i počtu uzavřených podniků; navzdory krizi byla zřízena mnohá družstva v nových a inovativních odvětvích a tuto odolnost dokládá značné množství důkazů.“

V rámci doporučení, jak zvýšit odolnost ekonomik, je velká pozornost věnována také firmám v problémech. I proto se v návrzích Evropského parlamentu dočteme: „Převod podniků zaměstnancům prostřednictvím vytváření družstev a dalších forem zaměstnaneckého podílu na vlastnictví by mohl být nejlepší způsob, jak zajistit přetrvání podniků.“

U nás byla tato zpráva i jí předcházející výzkum ovšem zcela ignorovány.

Jeden z klíčových faktorů

Posílení vlivu zaměstnanců na chod firem nově akcentuje i britská premiérka Theresa Mayová. Posílení pracovníků ve správních radách podniků má být nástrojem na snížení vysoké nerovnosti, která se koneckonců v hlasování o brexitu odrazila. Sama premiérka se domnívá, že posílení zaměstnanecké participace je jednou z cest, jak vytvořit „lepší Británii.“

Automobilka Porsche v Lipsku|foto: Klára Stejskalová

Návrhy Theresy Mayové se mohou opírat i o výzkum již fungujících britských podniků se zaměstnaneckou participací. Z něj vyplývá, že produktivita v těchto podnicích roste podstatně více, než v podnicích bez zaměstnanecké participace. Tyto firmy dosáhly i vyšších tržeb.

Zastánci těchto forem ale zdůrazňují i jiné výhody, než finanční. Patří mezi ně uchování nezávislosti, odolnost vůči výkyvům trhu a vůči krizím (což dále potvrzuje zjištění Evropského parlamentu).

Zvýšená participace zaměstnanců se objevuje také v souvislosti s rozvojem automatizace a robotizace. Richard Freeman z Harvardské univerzity se domnívá, že klíčovým faktorem budoucího vývoje bude vlastnictví robotů.

Už nyní tedy s předstihem navrhuje rozšíření zaměstnanecké participace jako nástroj stabilizace společnosti a dle jeho slov „cesty, jak se vyhnout neofeudalismu.“ Podobně se i v Německu rozšiřuje názor, že zaměstnanecká participace bude jedním z klíčových faktorů úspěchu průmyslu 4.0.

Možná by stále za to věnovat i u nás více pozornosti zahraničním zkušenostem.