Vyladit přání jiných s vlastními nápady vyžaduje jistou dávku psychologie
Takové jsou první zkušenosti mladé návrhářky Venduly Šubrtové. V šestadvaceti letech udělala ve svém životě důležitý krok. Opustila praxi snů u přední české návrhářky a otevřela si vlastní krejčovskou dílnu.
„Pořád mě to táhlo dál, chtěla jsem se někam posunout. I po studiu se učit novým věcem, tvořit. Postavit se na vlastní nohy. A hlavně si splnit dětský sen,“ vysvětluje.
Vůbec první šaty šila pro panenku. „Vystačila jsem si s ústřižkem látky, provázkem a fantazií,“ vzpomíná mladá žena z Lipníku nad Bečvou. Řemeslo jí učarovalo při návštěvách babičky, která byla švadlenou. Šlapací šicí stroj si vyzkoušela ve třinácti. O budoucí profesi bylo rozhodnuto. „Určitě jsem měla i velké štěstí. Přijali mě na školu, kam se dostal každý desátý, měla jsem skvělou praxi,“ říká Vendula Šubrtová.
Střih je základ
Už na studiích se setkala se střihy, v praxi se ještě zdokonalila. Nejprve nahlédla do výroby menších konfekčních zakázek firmy z Valašského Meziříčí.
„Střih to je takový základ a taky dokumentace každého modelu. Můžete se k němu vracet, upravovat. Sama už mám docela slušný archív“, dodává. Další zkušenosti sbírala v pražském módním salonu. Ke Kláře Nademlýnské se přihlásila sama. V Praze si ji otestovali, jak jinak než na střihu. Za pár dnů ji telefonicky sdělili, že u zkoušky obstála.
„Bylo to skvělý. Opravdu velká praxe, co se týká střihu i technologie zpracování. Aby výsledek byl uměleckým dílem. Hodně mi to dalo. Za půldruhého roku jsem se chtěla posunout, zanechat po sobě něco vlastního“, vysvětluje odchod z Prahy Vendula Šubrtová.
Zásadní krok - vlastní krejčovská dílna
Před necelým rokem se vrátila domů. Přemýšlela, co bude dělat dál. „Pak jsem si jednou řekla, přece to co umíš. Navrhovat, stříhat, šít,“ vzpomíná.
Vendula Šubrtová se rozhodla otevřít vlastní krejčovskou dílnu. Jednoduché to nebylo. Nejprve musela sehnat peníze na vybavení, prostory. Vyběhat si dotace. Podařilo se. Už má první zákazníky, učí se s nimi komunikovat, hledají k sobě důvěru. Teď má v plánu dostat své modely na více přehlídek. A taky by si ráda splnila další velký sen.
„Strašně mě láká práce na divadelních kostýmech. Chytlo mě to už ve škole,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
