Vysaďte si na zahradě muchovníky, jsou nenáročné a přitom atraktivní hned několikrát v roce

28. říjen 2016

Muchovníky (latinsky amelanchier) jsou dřeviny z čeledi růžovitých, které vytvářejí obvykle široce rozložité keře. Léta opomíjená rostlina zažívá v očích pěstitelů konečně lepší časy. Muchovníky byly vzaty na milost a začínají se pěstovat stále více.

Nepochybně má na tom podíl celá řada okolností. Muchovníky jsou totiž atraktivní hned několikrát v roce. Obvykle v dubnu kvetou, a to někdy velmi bohatě. Z květů se vyvinou drobné, ale četné plody, vzdáleně připomínající plody borůvek. Jsou jedlé a chutné, v puse se podobnost s borůvkou ale už docela rozchází.

Muchovníky se pěstují poměrně snadno. Jsou to nenáročné keře, které nejlépe prosperují na slunných stanovištích v propustných půdách běžné kvality. Vyhovují jim nejvíce neutrální, nebo mírně kyselé půdy.

U běžných typů je důležité dopřát muchovníkům dostatek prostoru, protože často rostou šířky. Vytvářejí více kmenů, čímž vzbuzují velmi silný architektonický dojem. Proto se používají často na veřejných prostranstvích ve městech a obcích.

Poslední roky přinesly nové zajímavé odrůdy muchovníků, z nichž některé rostou do pravidelného, sloupovitého tvaru. Tyto odrůdy (například obelisk a rainbow pillar) se proto hodí i do menších zahrad a pěstování ve větších nádobách. Také se z nich dají zapěstovat pěkné živé ploty.

Pro plody se pěstují ovocné odrůdy, které bohatě plodí. V Severní Americe se tyto keře pěstují i pro komerční sběr plodů na plantážích. Z ovocných odrůd za zmínku stojí třeba martin, northline nebo smoky.

Na podzim, s koncem zahradnické sezóny, se muchovníky svým majitelům odmění ještě jednou. Jejich listy se vybarvují do zlatých až oranžových odstínů. Některé druhy muchovníků se s oblibou používají i ve výsadbách na rozhraní lidských sídel a krajiny, existují dokonce odrůdy, které se roubují na kmenotvornou podnož a dále se uplatňují jako alejové stromy.

autor: Pavel Chlouba
Spustit audio