Zakladatel moderního Egypta pocházel z Řecka, mluvil albánsky a jmenoval se stejně jako slavný americký boxer
Muhammad Alí nebyl jen známý americký boxer. V muslimském světě je to jméno obvyklé a třeba Egypťané si pod ním představí spíše Muhammada Alího Pašu. Vládce z devatenáctého století vymanil Egypt ze středověké zaostalosti, vybavil ho moderní armádou a zemědělstvím a založil dynastii, kterou svrhl až Násirův vojenský puč.
Slabý hlas muezzina ve slavné Alabastrové mešitě na káhirské citadele přehlušuje štěbetání egyptských školaček, které tu jsou evidentně na školním výletě. A v rohu za vyřezávanou a pozlacenou stěnou je ve své mešitě pochovaný Muhammad Alí Paša.
„Určitě se nenarodil tady v Egyptě, ale kde se narodil, to teď nevím. V nějaké evropské zemi, myslím…“ neví si s mojí otázkou rady právník Mustafa. „Aha, tak v Řecku.“ Nakonec mu musejí napovídat zdejší školačky, protože jistý v kramflecích si rozhodně není.
Rodný dům
Když přeplujeme Středozemní moře na druhý břeh, ocitneme se v malebné řecké Kavale, která se rozkládá na malém výběžku do moře. A skoro na jeho konci, jako by hleděl přes hladinu až někam k Egyptu, tu stojí typický turecký dům s přesahem patra do ulice.
U vchodu vlaje řecká a egyptská vlajka a před domem je velká jezdecká socha Muhammada Alího.
„Egyptské turisty tu nemáme. Chodí sem hodně tureckých a bulharských návštěvníků, ale z Egypta skoro nikdo,“ dozvídám se od slečny v pokladně, která mě posílá po dřevěných schodech do patra.
Dům, kde prožil velký Muhammad Alí Paša dětství, je nádherně opravený – dřevěné podlahy, schody i nadčasové, krásně vyřezávané vestavěné skříně.
Zvuk kapající vody prozrazuje, že za dveřmi je hammám neboli koupelna. Ta bývala v tureckých domech na úrovni. Je v ní umyvadlo i záchod, pochopitelně turecký. Zdroj zvuku kapající vody odhaluji záhy, je to reproduktor schovaný za zástěnou.
Kariéra osmanského vládce
Muhammad Alí se tady v Kavale narodil v rodině Ibráhíma Agy, váženého obchodníka s tabákem. Koncem 18. století bylo Řecko, a tedy i Kavala, součástí Osmanské říše a stejně tak i Egypt. A právě v řadách osmanské armády se Muhammad Alí do Egypta vydal utužit tam sultánovu moc.
Nakonec ji však uchvátil sám pro sebe a stal se de facto samostatným egyptským vládcem. Arabsky neuměl, ale na káhirském dvoře se tehdy mluvilo albánsky, stejně jako v jeho rodném domě v Kavale.
Na svůj domov nový egyptský vládce nezapomněl. Už z egyptského trůnu totiž zaplatil stavbu dobročinné vývařovny pro chudé, tak zvaného imaretu. Stojí tu v plné kráse dodnes, ale pro chudé už rozhodně není.
Z vývařovny pro chudé je luxusní hotel
„Imaret stále patří egyptskému státu, takže vlastně stojíme na egyptské půdě,“ vysvětluje mi průvodkyně s tím, že dnes je z imaretu luxusní hotel. Řady kupolí pokrytých olověnými pláty připomínají istanbulské bazary. Rekonstrukce musela být neuvěřitelně nákladná a ubytovat se tu by byl určitě zážitek.
S opravami se začalo před patnácti lety. Rodina Misirian si dům od Egypta pronajala na padesát let. „Egyptské památkové zákony jsou velmi přísné, nic moderního tu být nesmí, ani úpravy předcházející úrazům dětí, takže děti do 12 let tu neubytováváme,“ vysvětluje mi řecká průvodkyně.
Jmenuje se Sísí. Že by si i současní egyptští vládci udržovali s Kavalou tak pevné vazby?
