Ústavní soud se zastal majitelů domu. Za regulaci nájemného chtějí po státu milionové odškodné

Majitelé pražského domu, kteří kvůli regulaci nájemného přišli o 12 milionů korun, mají znovu šanci, že jim stát škodu nahradí. Ústavní soud v pondělí vyhověl jejich stížnosti. Soudy původně řekly, že majitelé uplatnili svůj nárok pozdě. Podle Ústavního soudu ale za uplynutí promlčecí doby může právě stát, který oprávněné nároky majitelů neřešil včas. Námitka promlčení je proto v rozporu s dobrými mravy a připomíná absurdní situaci z románu Hlava XXII, řekl ústavní soudce Vojtěch Šimíček.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Ústavní soud v Brně (ilustrační foto)

Ústavní soud v Brně (ilustrační foto) | Foto: Filip Jandourek | Zdroj: Český rozhlas

„Absurdita plyne z toho, že je někomu vytýkáno, že uplatnil svůj nárok pozdě, byť tím hlavním viníkem opožděnosti podání návrhu je ten, kdo námitku uplatnil, čili pohybujeme se v kruhu. A to je Hlava XXII,“ uvedl Šimíček.

Majitelé pražského domu se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 domáhali, aby jim stát zaplatil 12,2 milionu korun jako náhradu za roky 2002 až 2006.

Jejich žaloba však skončila zamítnutím kvůli námitce promlčení, kterou úspěšně uplatnilo ministerstvo financí. Nyní se spor vrátí k obvodnímu soudu, který musí rozhodnout znovu.

Podle Ústavního soudu je v rozporu s dobrými mravy, pokud stát uplatňuje ve sporech o odškodnění majitelů bytů za dřívější regulaci nájemného námitku promlčení.

Zásah do základních práv

Byl to totiž právě stát, který vytvořil nepřehlednou a matoucí situaci, v níž pronajímatelé mnohdy nevěděli, kdy a kam se mají obracet, stojí v nálezu soudu:

„Stát totiž jednak vzdor svým povinnostem i opakovaným apelům ze strany Ústavního soudu ignoroval trvající zásah do základních práv stěžovatelů spočívající v protiústavní regulaci nájemného."

Za druhé pak stát prostřednictvím soudů udržoval dlouhodobou nejistotu stran toho, jak se majitelé mohou vlastně domáhat náhrady újmy.

Ústavní soud se v minulosti mnohokrát kriticky vyslovoval k problematice regulace nájemného, kvůli které majitelé nemovitostí mnohdy neměli pokryté ani náklady na údržbu a opravy.

Postupný proces deregulace nájemného v Česku skončil k poslednímu dni roku 2012. Od té doby cenu určuje dohoda mezi nájemcem a pronajímatelem. Pokud se nedohodnou, platí nájemník cenu tržní, tedy obvyklou v dané lokalitě a v daném čase.

I po deregulaci ale pokračovaly četné spory mezi státem a majiteli domů, kteří žádali náhradu škody způsobené regulací v předcházejícím období. Některé pokračují dosud.

ČTK, Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme