Válka s rezistencí na antibiotika pokračuje. Nápady jsou, ale kdo je zaplatí?

Některé objevy přihraje člověku náhoda. Jaroslava Hrabáka osvítila myšlenka ve vlaku. „Jel jsem z včelařské schůze a napadlo mě, že by se hmotnostní spektrometr dal použít pro detekci rezistence. Přišlo to jako blesk, ale je to pochopitelně i o znalostech.“

Jako Cimrman. Ale obráceně

Článek s objevem vyšel o 14 dní dřív, než se to povedlo jednomu německému kolegovi. Nicméně vědecká komunita je cituje oba a Jaroslav Hrabák to považuje za spravedlivé.

„Je to všechno hra o čas,“ říká. „Věda je globalizovaná a vy víte, na čem se pracuje. Taky tady máme dobré vybavení, takže závod je to férový.“ Na druhou stranu tvrdí, že věda se dá dělat i ve stanu. „Je to hlavně o nápadech a motivaci.“

„Bez antibiotik se neobejdeme, ale musíme je používat uváženě a rozumně,“ nabádá Jaroslav Hrabák. Kombinace s alternativními metodami, které podpoří imunitní systém, jsou teď podle něj správnou cestou|foto: Adam Kebrt

Vysportované bakterie

„Kdysi se tvrdilo, že antibiotika vyřeší všechna infekční onemocnění, ale už Alexander Fleming varoval před přílišným optimismem.“ Oprávněně. Lidi dnes polykají antibiotika dobrovolně i nedobrovolně v jídle. A tak se rezistence vůči nim stala vážným problémem.

„Pokud bychom nedělali nic, hrozí dokonce, že infekční choroby budou stejným problémem, jako byly před 2. světovou válkou a vynálezem penicilínu.“ Jenže zavedení nových antibiotik stojí několik miliard dolarů. „Takže se farmaceutickým firmám nevyplatí. EU proto plánuje subvence výzkumu.“