Začíná platit pařížská klimatická dohoda. Státy mají udržet růst teploty pod 2 °C Celsia
Klimatická dohoda dojednaná loni v prosinci v Paříži vstupuje v platnost. Ratifikovalo ji totiž více než 55 států, které produkují 55 procent globálních emisí. Dokument tak nahradí nynější kjótský protokol z roku 1997. Schvalování pařížské dohody ale provázely četné spory. Finální dokument proto zahrnuje celou řadu ústupků.
Smlouvu zatím ratifikovalo 72 z celkových 195 států OSN. Česko mezi nimi zatím není. Vláda dohodu už schválila, sněmovna se chystá k prvnímu čtení, stvrdit ji pak musí prezident. Česko by ji mělo ratifikovat zřejmě v prvním čtvrtletí roku 2017.
Začíná platit pařížská klimatická dohoda. Státy mají udržet růst teploty pod 2 °C Celsia. O tématu mluvil Radim Tolasz z ČHMÚ
Ratifikaci klimatické dohody oznámily na začátku září Čína a USA. Obě země patří mezi největší znečišťovatele ovzduší, mají až 40procentní podíl na světových emisích.
„Pokud se budeme řídit stanovenými opatřenými, zaznamenají to dějiny jako zlomový bod pro celou planetu,“ řekl před časem americký prezident Barack Obama.
Dohodu už ratifikovaly také například Francie, Maďarsko, Rakousko nebo Slovensko. „Vše záleží na tom, jak se bude pařížská dohoda aplikovat. Nezaznívá to příliš často, ale je postavená na takzvaných dobrovolných závazcích a záleží na tom, jak který stát bude k nim přistupovat,“ upozorňuje Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Cíl: méně skleníkových plynů i konec fosilních paliv
Země světa se loni na konferenci v Paříži dohodly na společném plánu, jak omezit klimatické změny. Základním cílem dohody je udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím.
Rekordní hladina oxidu uhličitého. Příští generaci čeká boj se znečištěným ovzduším, tvrdí meteorologové
Číst článek
„Cílem dohody ve výhledu desetiletí je i zcela zastavit využívání fosilních paliv, to znamená mimo jiné třeba i benzinu a nafty. To by se dotklo každého z nás, kdo jezdíme. Je otázkou, jestli jsme na to technicky a technologicky dostatečně připravení, popřípadě jestli k tomu vůbec směřujeme,“ dodává Tolasz.
Text rovněž vyzývá státy, aby usilovaly o co nejrychlejší globální snížení emisí skleníkových plynů, jako je například oxid uhličitý.
„Procenta snížení skleníkových plynů Česko docela dobře splňuje, protože jsme restrukturalizovali průmysl. Na druhou stranu zaznívají námitky, že máme dostatek fosilních paliv, konkrétně uhlí, a že bychom je měli využít, což jde proti klimatické dohodě,“ vysvětluje Tolasz.
Postačí slíbené závazky k omezení klimatických změn?
Zatímco většina státníků považuje dokument za silný, kritici mu vyčítají třeba to, že nestanoví pevné a závazné termíny pro omezování emisí. Někteří vědci tvrdí, že slíbené závazky jednotlivých zemí ke zmíněnému teplotnímu cíli nepostačí.
„Téměř určitě se hlavní cíl, to je oteplení o maximálně dva stupně, nenaplní, protože ty důležité skleníkové plyny už v ovzduší jsou. Navíc emise pokračují, a tak hned se nemohou výrazně snížit. Závazky států ohlášené v Paříži, pokud budou splněny, přinesou oteplení o 2,7 až 3,2 stupně," popisuje zástupce ředitele Centra pro otázky životního prostředí při Univerzitě Karlově Bedřich Moldan.
Dohodu nicméně považuje za úspěch, protože se týká všech států.
Ambicióznější podmínky se ale nepodařilo na konci minulého roku schválit, protože s nimi řada států nesouhlasila.
„Vyjednávalo se tak dlouho, protože všichni chtěli dosáhnout maxima. Chtěli ho dosáhnout ti, co jsou na fosilních palivech závislí, třeba Saudská Arábie a jiné země. Maximum se snažily dosáhnout i zelené organizace, které chtěly, aby se vše udělal rychle a pokud možno v co největším množství. Všichni ustoupili, a proto se tu dohodu podařilo podepsat,“ uzavírá Tolasz.
