Pozor na zneužívání odposlechů novinářů, varuje policisty Bradáčová
Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová chce sjednotit praxi při nasazování odposlechů na novináře. Policie a policejní inspekce podle ní totiž při využívání těchto skrytých metod vyšetřování chybují. Bradáčová proto vydala interní dokument pro vyšetřovatele, informovaly Lidové noviny.
Podle Bradáčové se zvyšuje počet případů, kdy policie, Generální inspekce bezpečnostních sborů a další represivní složky státu využívají odposlechy špatně.
„Na počátku byly podněty policejního orgánu, na které reagoval státní zástupce. Soud však opakovaně návrhům nevyhověl. A to kvůli argumentům, které se opíraly o rozhodnutí Nejvyššího a Ústavního soudu. Nechala jsem proto vydat interní metodický materiál, abychom těmto nedůvodným návrhům předešli,“ vysvětlila vrchní státní zástupkyně Lidovým novinám.
Ruský úředník dostal od FSB samovar za boj proti korupci. Štěnice v něm ho usvědčila z úplatků
Číst článek
Bradáčová odmítla upřesnit, které konkrétní kauzy ji k tomu vedly. „Bylo to několik věcí, které se objevily, které se k nám dostaly na v rámci dohledových oprávnění. V nich jsme zjistili vadné postupy, Jeden případ by si nezasloužil zobecnění,“ dodala Bradáčová po analýze postupů represivních složek několik let zpátky.
Novináři nemusí policii prozradit zdroj informací
Interní dokument se týká práva novinářů neprozradit, kde získali informace často související s trestními kauzami. Stejně tak mohou odepřít předložení nebo vydání věcí, z nichž by mohl být zjištěn původ či obsah těchto informací.
Dokument míří především na ustanovení trestního řádu, podle kterého může policie a tajné služby se souhlasem soudu nasadit odposlechy a od operátorů vyžadovat výpis telekomunikačního provozu.
Úřady nemusí oznamovat odposlouchávání, řekl soud
Nejvyšší soud nicméně v loňském roce upozornil, že za určitých okolností lze ochranu novinářského zdroje prolomit. Jako příklad soud uvedl případ, kdy motivem předání tajné informace byla snaha zmařit vyšetřování korupce nebo jiného závažného trestného činu. Jako další možnost prolomení zdroje uvedl soud variantu, kdy by chtěl zdroj za informace zaplatit. „V takovém případě si lze představit, že za účelem odhalení a ztotožnění takové osoby může být v krajním případě prolomeno i novinářovo právo na soukromí,“ stojí v usnesení soudu.
Odposlechy v kancelářích detektivů z kauzy Čapí hnízdo? Trestný čin se nestal, řekla inspekce
Číst článek
Soud ale také definoval, kdy je ochrana zdroje v souladu se zákonem. „Když by zveřejněním informace v novinách či jiném masmédiu mělo být zabráněno nepřípustnému zatajení výsledků šetření na příklad proto, že byl zjištěn podíl určitých významných osob na takovém jednání, přičemž vyšetřující orgány se za určitých důvodů rozhodly vůči těmto osobám nepostupovat v souladu s trestními předpisy, neboť by to mohlo mít významné politické či jiné důsledky,“ definoval soud.
Toto rozhodnutí se týkalo případu investigativního novináře Janka Kroupy, který se domníval, že je odposloucháván policií kvůli snaze zjistit jeho zdroj informací v případu korupce při nákupu vojenských obrněných transportérů Pandur. Kroupa se poté domáhal přezkoumání postupu orgánů činných v trestním řízení, protože se dozvěděl, že se o jeho telefon zajímají.
Vadilo mu, že nebyl o „napíchnutí“ informován, což předpokládá trestní řád. Podal proto stížnost k Ústavnímu soudu. Ten mu ale nevyhověl, protože v době podání stížnosti ještě neskončilo trestní řízení.
