Smísí se dvě dávky nafty v jedné konvi? Advokáti se přeli u soudu v kauze Čepro
U pražského městského soudu se hraje o třímiliardovou pohledávku vůči státnímu Čepru, kterou měli dříve v ruce lidé kolem Radovana Krejčíře. Právníci rozebírali i chování paliva v potrubí či konvi. Čepro pohledávku považuje za fiktivní.
„Shodnete se i na něčem jiném, než jenom že existuje společnost Čepro a Lancelin?“ ptala se naléhavě na začátku středečního jednání soudkyně Michaela Janoušková. Otázka směřovala na právníky firem, které se už 13 let soudí o 2,6 miliardy korun.
Ukázalo se však, že žádná jiná shoda v podstatě neexistuje. A tak byla otázka možného smíru v tomto už téměř legendárním sporu kolem státního obchodníka s palivy, v němž se vyskytli i lidé údajně napojení na již odsouzeného zločince Radovana Krejčíře, rovnou vyloučena.
Jednání u Městského soudu v Praze, které začalo ve středu, tak bude muset po letech hledat odpověď na klíčové otázky. Má se firma Čepro bát o svoji další existenci, protože bude muset vyplatit miliardy korun tajemným investorům, anebo si konečně po více než dekádě bude moci oddychnout, že definitivně odvrátila nájezd podvodníků?
Podle Čepra je 3miliardová pohledávka fiktivní
Čepro trvá na tom, že téměř třímiliardová pohledávka, vymáhaná původně firmou Venturon Investment, je fiktivní. Poukazuje také na rozsudky, které v mezidobí vynesly jiné soudy v trestních řízeních. Podle již pravomocného rozsudku spáchal tehdejší jednatel Venturonu Leopold Klimus vymáháním této údajné pohledávky podvod.
Soud zprostil exmanažery Čepra obžaloby. Státní zástupce se odvolal
Číst článek
Další rozsudek, zatím nepravomocný, poslal za přípravu podvodu se stejnou pohledávkou vůči Čepru už loni do vězení podnikatele Radovana Krejčíře a bývalého obchodního ředitele Čepra Martina Pechana. Oba se ale proti rozsudku odvolali. Krejčíř v nepřítomnosti, protože je již ve vězení v Jihoafrické republice.
Konev není produktovod
Teprve teď by nicméně měl obchodní soud říct, zda sporná pohledávka vůči Čepru tedy vůbec existuje, nebo ne. Firma Lancelin, která je nástupnickou společností po Venturonu, tvrdí, že je schopná její platnost prokázat. Advokát společnosti Michal Šimků jako klíčové důkazy k soudu přinesl kromě různých smluv sadu dodacích listů a potvrzení o kvalitě pohonných hmot. Ukázat mají podle něj fakt, že Bena si naftu kdysi skutečně koupila na Slovensku a produktovody Čepra přitekla až do jeho skladů. Toto konkrétní palivo ale už nikdy prý Čepro Beně nevydalo.
Na dotaz soudkyně, jak vlastně fungují produktovody a jestli v nich lze oddělit zásilky paliva různých zákazníků, se pak v soudní síni strhla zajímavá přestřelka právníků. Podle Šimků záleží na hustotě a palivo tak potrubím pod určitým tlakem prý putuje fakticky odděleně, aniž by se smísilo s ostatním dodávaným zbožím. Lze ho tedy prý jasně identifikovat.
Na to ale okamžitě zareagoval advokát Čepra Jaromír Císař. „Chcete tím říct, že když si dám do jedné konve u dvou různých pump naftu, tak že se mi vzájemně nesmísí?“ ptal se s očividným pobavením. „Konev není produktovod. Není tam tlak,“ zachraňoval situaci Šimků.
Nakonec se oba muži shodli, že tlak je sice při přepravě potřeba, ale nafta, kterou Čepro dodává potrubím, musí odpovídat při vydání zákazníkovi jen danou kvalitou. Ne že musí jít o totožné „molekuly“ nafty, které nasálo potrubí k přepravě kdesi na Slovensku.
Zedník bílým koněm
Důvod, proč se advokát Lancelinu točí na kvalitě nafty, je zřejmý. Čepro a později i policie a žalobci totiž tvrdí, že Bena si svou naftu z Čepra dávno vyzvedla. Problém ale byl, že z ní nezaplatila obří daně dosahující fakticky stejné výše jako hodnota samotného paliva. A když se to v roce 2002 při kontrole celníky provalilo, vznikl údajně plán.
Nafta (ta ve správné kvalitě dodaná ze Slovenska) vydaná vlastně nebyla, tudíž Bena nemá ani povinnost platit daně. Do hry tehdy údajně vstoupil zmíněný obchodní ředitel Čepra Pechan, který shodou okolností předtím také vlastnil firmu Tukový průmysl. Ta provozovala daňový sklad Čepra a měla na řádný odvod daní dohlížet. Právě Martin Pechan podle nepravomocného rozsudku spolu s Radovanem Krejčířem tedy údajně celý plán vymyslel, aby se zakryl daňový dluh a ještě na celé věci třeba vydělali miliardy.
Objevila se firma Venturon, vedená už zmíněným Klimusem, což byl zedník považovaný za bílého koně. Pohledávku koupil a začal se o ní soudit. Důvodem, proč městský obchodní soud původně v roce 2004 nárok Venturonu uznal a do firmy tak už zamířili exekutoři, přitom bylo, že Čepro na jednání vůbec nepřišlo. Obsílky mu totiž podle obžaloby a poté i dle rozsudku v případu Krejčíř a Pechan ukradla uplacená zaměstnankyně podatelny.
Kdo za firmou stojí?
„Vůbec nepřipouštíme, že bychom mohli prohrát. Ta pohledávka je od samého počátku fiktivní. To, že vznikla podvodem, říká pravomocný rozsudek nad Leopoldem Klimusem. Svědčí o tom i okolnosti s obsílkami, kdy se vytvořila situace, aby Čepro nemohlo přijít k původnímu soudnímu jednání,“ vypočítal pro Radiožurnál Císař.
Nejasnou věcí kolem pohledávky navíc zůstává i fakt, že firma Lancelin odmítá říct, kdo za ní vlastně stojí. Podle neoficiálních informací by se mělo jednat právě o Martina Pechana, advokát Šimků to ale odmítá. „Není to ani doktor Pechan, ani Radovan Krejčíř,“ říká. O koho jde, ale prý říct nemůže. Rozhodující každopádně podle něj je, že pohledávka existuje. Soud bude pokračovat v únoru.
