K vyslání vojáků na krátké mise by stačil souhlas vlády. Poslanci připravili změnu ústavy
Až šedesát dnů by mohli čeští vojáci působit v zahraničí jen se souhlasem vlády. Tento týden to navrhli poslanci napříč všemi parlamentními stranami, s výjimkou KSČM. Doteď přitom o takových misích musely rozhodnout obě komory Parlamentu. Důvodů pro změnu je podle poslanců hned několik, třeba snadnější zapojení do operací takzvaných sil velmi rychlé reakce pod hlavičkou NATO nebo zhoršující se bezpečnostní situace ve světě.
Riziko únosu českých občanů v zahraničí nebo dalších krizových situací se oproti minulým letům zvýšilo. I pro takové případy je podle šéfa armádního Ředitelství speciálních sil Karla Řehky změna ústavy naprosto nezbytná.
Poslanci chtějí umožnit jednodušší vysílání vojáků například na záchranu unesených Čechů v zahraničí. Jakou šanci na úspěch návrh má, zjišťoval Václav Rokyta
„Jestli chcete těm občanům, kteří jsou někde v nouzi za hranicemi, nějak pomoci a potřebujete k tomu použít vojenské nástroje, tak potom taková záchranná operace vyžaduje především dvě věci. Jednak to může být rychlost zasazení a jednak, a to zejména, to musí být utajení,“ řekl.
„Pokud se ta věc neutají, tak ohrožujete na životě jednak lidi, kteří jsou v nouzi, tak lidi, kteří se na tom mají podílet,“ doplnil.
Zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Baloun ale dodává, že změna se nedotkne zdaleka jen elitních součástí armády. Připraveni k rychlému nasazení by měli postupně být i vojáci z jiných útvarů. Tomu by se měl přizpůsobit i jejich výcvik.
„Do budoucna chceme, aby se snížil počet cvičení a naopak se zvýšila kvalita i rozsah cvičení, aby byla komplexní, takzvaně joined – společná cvičení pro různé jednotky a prováděla se i součinnost,“ přiblížil.
„Nasazení sil neznamená jenom, že musím mít připravenou tu jednotku, která v konkrétním případě bude v té konečné akci, ale souvisí to i s její udržitelností, přepravou,“ vysvětlil Jiří Baloun.
Stropnický: Návrh je prioritou
Poslanci doufají, že se změnu ústavy podaří prosadit ještě do konce volebního období. Ministr obrany Martin Stropnický z hnutí ANO ujišťuje, že návrh je jasnou prioritou a vláda by ho měla projednat na některém z nejbližších jednání.
Nové pravomoci. Poslanci chtějí, aby o vysílání vojáků do zahraničí rozhodovala vláda
Číst článek
„Já doufám, když si teď vybavím honem tu proceduru, tak do Vánoc je šance, že by to projednala. Určitě v tomto roce. Pak bychom to rádi dali asi na první schůzi, to znamená lednovou Poslanecké sněmovny,“ odhadl.
Podle ministra by v ideálním případě mohla změna platit zhruba od půlky příštího roku. K tomu bude muset hladce projít nejdříve sněmovnou, což by vzhledem k podpoře většiny klubů neměl být problém. Hlasy ale musí získat i v Senátu.
„Ten návrh, pokud bude vypadat takto, že jde o krátkodobé vyslání v mimořádných případech, tak pravděpodobně to vzhledem k politické situaci ve světě a k nasazení našich vojáků podpoříme. Ale říkám, musíme vidět, jak to přijde z Poslanecké sněmovny,“ řekl senátor ODS a místopředseda branného výboru Tomáš Jirsa.
Před 11. zářím
Podobně mluví i zástupci dalších senátorských klubů. O problematickou novelu nejde ani podle ústavního právníka Jana Kudrny.
„Ten článek 43 stojí v ústavě poměrně izolovaně a není nijak zvlášť provázaný s dalšími ustanoveními. Že by se tedy mohly objevit nějaké negativní, nezamýšlené vedlejší důsledky, z toho obavy nemám. Samozřejmě komplexní změna ústavy je vždycky asi vhodnější. Na druhou stranu všichni o ni mluví, ale šance na její schválení, myslím si, je vcelku mizivá,“ popsal.
Kudrna také připomněl, že podmínky pro krátkodobé nasazení armády se naposledy měnily ještě před teroristickými útoky ve Spojených státech v roce 2001.
