Káhira cyklistům nepřeje, mladý Egypťan se rozhodl objet celou zem
V horkém Egyptě si člověk rozmyslí, jestli se bude trmácet někam na kole. Student z Káhiry Núr ad-Dín se rozmyslel ... a vyrazil na cestu kolem celé země. Začal v Káhiře, vyrazil k Suezskému průplavu do Ismáílíje, objel celou nilskou deltu, Alexandrii, a oázy v Západní poušti. Svou cestu zakončil v svaté Kateřině. Setkání s tímto dobrodruhem v Šarm aš-Šajchu ale nebylo pro našeho blízkovýchodního zpravodaje Štěpána Macháčka poslední.
„Na chvíli jsem zastavil na krajnici, protože jsem právě předjel na pouštní silnici kousek za Šarm aš-Šajchem zvláštního cyklistu,“ popisuje nevšední setkání náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček.
„Deska jsem na cestě 91. den. Deset měsíců jsem na cestu vydělával. Taky jsem sháněl všechna ta povolení. Potřebuješ papír od turistické policie, od ministerstva obrany, potřebuješ papír s razítkem, kde je uvedené odkud a kam jedeš," říká Núr ad-Dín.
Potkali se v Šarm aš-Šajchu, to je ještě Štěpán Macháček nevěděl, že za pár měsíců potká odvážného cyklistu znovu
Vypadá to, že egyptská středověká byrokracie má políčeno i na vlastní cyklisty. No přeci nemůžou policisté tohle zjevení jen tak nechat projet!
„Nejdřív jsem spal v hotelech. Pak jsem si ale zvyknul spát ve stanu někde u cesty, a hodně také u lidí, kteří mě zvali na nocleh domů," popisuje cyklista.
Po cestě ho pokousali psi, dvanáctkrát píchnul, a vesničané si prý mysleli, že vykupuje staré harampádí. Vedlo je k tomu nejspíš jeho kolo ověšené vším možným.
„Tady mám s sebou oblečení, plynový vařič, kastrůlek, konvičku na čaj, tady mám laptop, nářadí, pumpičku, náhradní duše, nabíječky," ukazuje Núr. A to není všechno. S sebou má i ukulele, na které si drnká po nocích, stan a polštář.
Česká Tour de France po hokejových stadionech: fanoušek Chomutova najel přes dva tisíce kilometrů
Číst článek
Ještě přifukuje kolo, protože teplota vzduchu spadla pod 35 stupňů Celsia a vydává se dále na cestu.
O pár měsíců později potkává náš blízkovýchodní zpravodaj Štěpán Macháček Núra znovu. Tentokrát v Káhiře.
„Tady je to ale trošku jiný cyklistický zážitek, než na prázdné silnici v poušti. Tady musíš dávat strašný pozor. Řidiči vůbec nekoukají napravo, ani nalevo. Do toho obrovské díry ve vozovce, lidé prudce otevírají dveře aut, aniž by se podívali do zrcátka," říká mladý Egypťan.
Žádné cyklostezky v Káhiře nejsou. Těžko je taky čekat ve městě, kde neznají ani přechody pro chodce a kde se řidiči jen pomalu učí, co znamenají barevná světla na semaforech. Núr přesto jezdí denně na kole na fakultu.
Pozor na cestu
Na široké ulici se valí řeka aut a motorek. Jezdí se tu takzvaně na klakson, což cyklisty docela znevýhodňuje.
„Ukážeš rukou, a když začne auto vedle přibrzďovat, pomalu se před něj posuneš, a pak zase před další. Když je to beznadějné, zastavím napravo a prokličkuju pak s kolem jako chodec,“ radí zkušený cyklista Núr jak na káhirskou dopravu.
„Zprava do mě málem vrazil taxík, troubící motocyklista mi udělal nepříjemnou myšku a tady mě tlačí na obrubník řvoucí smradlavý káhirský autobus,“ popisuje svou vlastní zkušenost v sedle náš zpravodaj.
Núr se snaží iniciovat budování káhirských cyklostezek, což je v hektické Káhiře stěží představitelné.
